Občas mám dojem, že nejsem posluchačem vysoké školy, ale spíše mateřinky. Někteří spolužáci jsou ufňukánci trpící syndromem oběti, kteří nechápou, že i přednášející je jenom člověk a nemá na starost jenom je, ale i jiné pracovní (a i osobní) záležitosti. Pokud rozvrh, termíny zápočtů či zkoušek nejsou podle jejich, je zle a neváhají okamžitě každého titulovat nehezkými jmény. Takto se chovají dospělí lidé? Za některé své "spolužáky" se skutečně stydím.