Jsem medička. Vždycky, když mě přepadne pocit "proč to proboha sama sobě dělám?", zajdu si do knihovny, otevřu si fotografický atlas anatomie a půl hoďky si prohlížím fotky vypitvaných těl. Pak se jdu zase domů učit na další praktikum, test, zápočet, nebo zkoušku. Byl to totiž přesně ten moment, kdy nám na střední učitel biologie ukázal anatomický atlas a mezi všemi těmi zhnusenými výkřiky jsem na to já jediná fascinovaně zírala a rozhodla se, že do toho jdu! Doufám, že mi krásy lidského těla dokážou vrátit motivaci i za pár let až ze mě bude cynická, vyhořelá, demotivovaná doktorka.