Naházeli jsme na střechu pavilonu několik chlebů a placetek od vodky. Z chlebů se staly podivné černé hromádky a co se týče placatek, pokud si jich nikdo nevšiml, tak tam ležej dodnes. Když jednou Přibík přišel předávat důtky, koukal/a jsem na tu střechu a představoval/a si, jaká by to byla sranda, kdyby se tam podíval a svým jedinečným hlasem řekl:"Prosímvás, co to tam leží na střeše pavilonu?"