Jsem medička. Tímto bych chtěla poděkovat svému nemedickému příteli který zvládá všechny ty hrůzy: období namyšlené versus totálního sebeponižování, období kdy nic nedělám doma s tím kdy najednou vše uklidím, kdy si po sexu opakuju teorii, vyprávím o mrtvolách, zkoumám arterie na ztopořeném penisu, mám papíry po všech pokojích, beďary po kafi, období kdy nikam nechodím a po zkoušce pak chlastám jak duha, kdy my vyčítám že nemaká jako já, kdy brečím že nic neumím a vrátím se s jedničkou.. dokonalý chlapi existujou!