Každý den na začátku hodiny, hlavně když bylo zkoušení nebo nějaká písemka, jsme chodili na meteorologické měření do budky, která byla na školním pozemku. Během toho jsme stihli bufet, záchod, pokecat s uklízečkami a mnoho dalšího. Po 20 minutách jsme se vrátili do třídy i s párkem v rohlíku, brambůrkami, toasty a vším, co se dalo v bufetu koupit. Na nekonečné otázky profesorů, kde jsme byli, jsme odpovídali s úsměvem na tváří a rohlíkem v ruce: "My jsme byli na meteorologickém měření do mezinárodního projektu Globe." Většina profesorů z nás bylo zoufalých! A hlavně v zimě jsme hodnoty raději odhadovali, než abychom do toho mrazu lezli. Z takto naměřených hodnot se potom tvořily celosvětové statistiky. Díky našemu "zlepšováku" jsme alespoň měli více volného času na chodbě a v bufetu. Ať žijí paní bufetová, školník a uklízečky!!!