V prváku jsem na první hodinu laborek přišel o něco dřív. Minul jsem se s vyučujícím a ten mi řekl, že potřebuje něco zařídit, tudíž bude mít zpozdění, tak ať to vyřídím ostatním a počkáme na něj. Oblekl jsem si tedy plášť, sednul za katedru, točil se na židli a čekal. Zanedlouho přišli další mí spolužáci a než jsem jim stihnul vůbec něco říct, dožadovali se výuky po mě, neboť si mysleli, že vyučující mám být já. Ani nevím, co mě to napadlo (možná po vzoru z filmu Chyť mě, když to dokážeš), ale řekl jsem si, že je v tom nechám. Začal jsem tedy hodinu vést podle svého a oni mi to všechno žrali. Sranda zkončila až když přišel opravdový vyučující.