To jsem si to jednou takhle pádil ze školy na Harcov s tím, že si v krámku pod menzou koupim několik rohlíků a plátkovej sejra. Jenže sem potřeboval strašně na malou. V okamžiku, kdy se můj močovej měchýř rovnal tenkostenné, řádně natlakované nádobě(strojaři znaj z pružnosti a pevnosti) sem dal nejvyšší prioritu záchodu s tím, že těch pár rohlíků , co tam ještě měli, si koupim až pak. Jenže klučičí záchody byly zamčené (asi nějakej novej druh feminismu...), tak jsem musel, ač nerad, na holčičí. Mezitím tam přišly nějaké dvě slečny. No nechtěl jsem ze záchodu vylézat, abych je nevyplašil, a aby mě neměli za úchyla. Slečny za tu chvíli vyřešili všelijaké problémy ohledně vztahů (asi nějaké psycholožky). Tak jsem počkal až odejdou. Té, co byla ode mě napravo bych jen poradil, ať hodí za hlavu své nevyřešené problémy s otcem z dětství a svému příteli konečně dá. Když odešly, tak jsem konečně vylezl, natruc jsem nechal nahoře prkýnko a šel si koupit ty rohlíky, ty mi ale mezitím vyprodali.