Nikdy jsem se u Boučka nezajímal moc o výuku, raději jsem hrál dotu. Když pak přišlo na zkoušení, jako každou hodinu, nechal jsem si z tepla své židle rovnou napsat pětku a ani jsem se ke zkoušení neopovažoval chodit, protože jsem věděl, že jakmile pan učitel odejde na přestávku do kabinetu, že si hned pětku ze zkoušení přepíšu v jeho Excelu na dvojku.Praktikoval jsem to do té doby, než mi plány překazil systém IZDS.