Přiznávám že nikdy nebudu hrát LOL, ale můj kamarád Tom si moc přeje abych začal. Sám je na hře beznadějně závislý, někdy mi zavolá, že není ve škole- optám se ho co dělá a dozvídám se, že zůstal doma, aby celý den hrál tuto stupidní hru. Je smutné, jak tato hra bere lidem životy. Měl jsem dalšího kamaráda, jmenoval se Andrej, říkal jsem mu Adrian...měl to moc rád. Ve světě Vojna Gangov patřil mezi naprostou špičku, nýbrž po čase také objevil tu ohavnost za třemi písmeny "lol" skrývající se, čas šel dále a odprodej Adriana připravil o veškerou chuť navrátit se na VG. Je mi líto, když vidím jak tato hra bere lidem životy. Dále jsem znal jednoho starého žida, jméno nebudu zmiňovat, ale všichni víme o koho se jedná- ano, je to ten, co tak rád močil do umyvadla. Když jedl polévku, tak ji nesnědl. Cákal všude kolem sebe nudle a omastek, neboť jeho ruce jako osika se třásly, bylo bolestné vidět, jak s každou ztracenou nudlí vyhasíná v jeho očích naděj, že se nají jako ostatní. Jednoho dne přestal chodit, já i ostatní ze spolku anonymním pravicových extrémistů dáváme tuto událost za vinu této hře. Je mi líto, když to někdy takhle dopadne, ale každý je strůjcem vlastního štěstí- tak to je!