Tohle není nic vtipného... Ani to není problém globálního rozsahu. Jen můj příběh. Tak tedy... Bylo mi asi šest let. Byla jsem normální dítě z venkova, parta děcek z okolí, všichni sousedé byli strejdové, sousedky tety. Nepamatuju si to přesně. Byla jsem dítě. Ale stala jsem se sirotkem. Maminka trpěla roztroušenou sklerózou. Nepřeji to nikomu. Na pohřbu jsem to nechápala, a pamatuji si dvě věci. Uplakané oči táty a píseň, která obřad doprovázela. Stairway to heaven. Maminka Led zeppelin milovala. Od té doby mě zaplaví hřejivý pocit vždy, když ji slyším. Takhle jsem se dostala k současné hudbě. Jakoby mě vychovala místo maminky.