SZZ: Ten pocit když … … dojdeš na poslední stranu a nepamatuješ si první, druhou,…, předposlední, poslední. … zjistíš, že jsi stále u prvního odstavce a je šest večer. … čučíš na jeden řádek 2 hod a vůbec nevíš, o čem sakra je. … už teď víš, že to nemůžeš nikdy stihnout. … všichni píší, co už umí a ty nemáš ani páru, o čem to mluví (To tam jako taky je?!). … když zjistíš, že ti ten okruh zabere 4x víc času, než jsi si maloval/a. … zjistíš v půl dvanácté večer, že tam je ještě jedna stránka, o které jsi nevěděl/a. … zjistíš, že jsi u jiného čísla (menšího) než jsi si původně myslel/a. … už tě to přestává i štvát. … tak Večerníček teď jde na ČT2?!