Divíte se komentářům lidí okolo vás, že fotbal je hra pro holky a tak? Že fotbal hrajou namyšlení idioti, kteří akorát myslej na to, jak se holce dostat do kalhotek? Ano, i okolo mě jsou tací lidé! A já se jím ani nedivím. Vysvětlim proč, podle mě existujou dvě skupiny fotbalistů. Ti, co milují fotbal a ti, co milují být fotbalistou. Ten, který miluje být fotbalistou miluje to, že holky na něho letí, protože hraje fotbal. Hraje fotbal, protože chce mít dobrý tělo, chce, aby na něj holky letěly. Chce, aby byl prostě nějaký způsobem zajímavej. Bohužel, těhle kluků přibývá. Ale pak existuje skupina fotbalistů, která miluje fotbal. Miluje ty emoce, dotyk s míčem, miluje to, když dá gól. Miluje, když jeho tým vyhrává a nesnáší, když jeho tým prohrává. Žije každým zápasem, jako by to bylo to poslední v jeho životě. Většina kluků, co skutečně miluje fotbal, tak holky nestřídá, ba naopak! Kluci, kteří milují fotbal, dokážou hodně milovat. Spíš se jim to až vymstí, znám spousty kluků, kteří milovali svoje holky nadevšecko a ony tím akorát pohrdaly! Vyjebaly s klukem, jak kdyby to byl kus hadru. A pak si většina kluků, jako i já, klepe na čelo, "proč jsem fotbal omezoval kvůli takový pipině," když fotbal je to jediný, co miluje mě a já to opětuju.