1. Jak je i pro sestru důležité umět cizí jazyky. Na chirurgii jsme přijali pána německé národnosti, který si při přelézání plotu natrhl zadek. Kolega mu nesl léky na bolest – tabletu Tramalu – a jelikož neuměl německy, tak ukazuje na tabletu a pak na zadek. Myslel tím, kdyby ho to bolelo, ať sní tu tabletu. No a milý pán si tabletu strčil do zadku… 2. Ve třeťáku na zdravce, kdy naše zkušenosti byly z 99% jen teoretické, jsme měly se spolužačkou zavést jedné pacientce čípek. Pacientka byla stará Romka. Přišly jsme na pokoj, rozhrnuly půlky a asi 10 minut jsme koukaly, kde má vlastně ta paní řitní otvor, protože terén byl značně nepřehledný. Po 10 minutách koukání jsem čípek zastrčila tam, kam to šlo a paní povídá: „ Já to némam v prdéli!“ 3. Na oddělení jedna kolegyně drží v ruce džbánek a vysvětluje pacientovi, jak má zapisovat a sbírat moč. Po deseti minutách pečlivého vysvětlování pacient odpovídá: „ Jo aha, jenom svou moč!“ 4. Na oddělení onkologie, abychom se nezbláznili ze vší té smrti okolo, jsme soutěžili „O zlatou kosu“. Spočívalo to v tom, která dvojice sloužících sester za službu vyprovodila na onen svět nejvíce pacientů. Když to byli třeba tři pacienti za jednu noční, nedivte se, že jsme potřebovaly nějaký ventil alespoň v podobě vtipkování na toto téma. 5. Znám sestřičky, které si při službě pekly kuře ve sterilizátoru. 6. Znám sestřičky, které nemohly otevřít lahev červeného vína, a tak do ní napíchly infusní set. 7. Poslední den před zrušením chirurgické ambulance jsme na bílé kachličky napsaly lihovým fixem neslušné vzkazy pro vedení Oblastní nemocnice. 8. Když je na mě někdo v ambulanci příjemný a usmívá se, najdu mu v diáři přednostní místo i kdyby čert na koze jezdil a já mu měla volat pokud by se třeba něco uvolnilo. Pokud někdo přijde a držkuje na mě, dám mu místo až hooodně vzadu. Baví mě, že hodně lidí ještě nepochopilo, že úsměv a slušné chování nic nestojí a otvírá dveře kamkoliv.