Když jsme měli rozlučku s prvákem, slavilo se u kamaráda na chatě. Tvrdý alkohol, maso na grill, popcorn, bramboráky, které nám udělala jeho mamka, aby nám nebylo zle hned zezačátku (stejně bylo). Bramboráky nikdo nejedl. Když už jsem byl nalitej, chtěl jsem se s každým kamarádit a povídat víc a víc, nikdo mi nechtěl dávat highfive. Vzal jsem si bramborák a při každém vyřknutí HighFive, jsem ho někomu oplácl o čelo. Kamaráda mamka se na nás přišla podívat, tak nebyla vyjímka. Příšel sem k ní, mrskl jí bramborákem o čelo a řekl Pani Vy jste typka. Od tý doby mě nezdraví jinak, než highfive.