Když jsem se z týdenního výletu ve slovenských horách a vrátil domů, zažil jsem dost nepříjemnou věc. Řádně jsem se po týdnu vykoupal a umyl ale i po dlouhé a důkladné koupeli mě pořád něco svědilo a kousalo na místě zvaném bojiště nebo-li hráz ( prostor mezi prdelí a přirozením ). Modlil jsem se a říkal si jen ať to není klíště. Když jsem se tam důkladně oholil a prdelí se přiblížil k zrdcadlu položenému na zem, zjistil sem že je vážně tam . Snažil jsem se tam dosáhnout pomocí nejrůznějších a pro mého psa ( který mě celou dobu pozoroval ) asi velice komických poloh. Při jedné z nich jsem měl páteř prohlou jako fretka a moje péro mě liskalo po hubě. Když sem to nahmatal tak jsem tam stříknul trochu desinfekce ale omylem jsem si stříknul na kulisy . Zažil sem nepříjemnou bolest a řekl sem si že tohle bude chtít odborný zákrok. Šel jsem s tím k doktorce a ta hned ve dveřích řekla gatě dolů. Zažil sem největší trapas v životě a nikdy jsem se necítil hůř jako zrovna v té chvíly když jsem mířil doktorce kanónem do obličeje a těsně u její hlavy se houpaly moje zvonky. Kdyby ta doktorka byla stará bába na prahu důchodu tak neřeknu, bohužel to byla kulervoucí krutopřísná mamina v nejlepších letech.