Už jako malá jsem byla zakřiknutá, neměla žádné sebevědomí a kudy jsem prošla tak jedině se svěšenou hlavou. Ve škole jsem měla jedinou kamarádku, která mi pomáhala vydržet šikanu, která se díky ní postupem času mírnila. Byli jsme tehdy v 7mé třídě na lyžáku a já poprvé okusila nádheru metalové hudby. Kamarádka mi pouštěla do uší jednu kapelu za druhou, dokaď jsem se nezamilovala. Poslouchala jsem metal půl roku, než jsem se odvážila se tak i oblíkat. S kamarádkou jsme poznali super partu metalistů, kteří nám rozšířili přehled v metalu. Postupem času jsme poznávali další a další metalisty a pokaždé když jsme se jich ptali, jestli jim poslech metalu změnil život, odpověděli že jim dodává seběvědomí.. V mém případě to platí na 100%. Od té doby co poslouchám metal, se cítím silnější, šťastnější a moje chuť do života je maximální.. Není to přiznání, spíše chci poděkovat osobě, která mne změnila k lepšímu.. :)