Můj děda hrál fotbal, můj táta florbal. Když mi byly 4 roky, děda mi koupil první míč, takový ten klasický, černobílý. Prý jsem z něho měl strašnou radost:D Pokaždé, když jsem byl u něho, kopal si se mnou na zahradě, učil mě nové věci:) Naučil mě fotbal milovat, celým srdcem. Nejdál jsem to dotáhl do Krnova, krajská soutěž. Odešel jsem kvůli trenérovi hrát za naši malou vesnici, za žáky. Týmy, proti kterým jsme hráli, měli v týmu většinou jednoho dobrého hráče a zbytek kluci tak max. z přípravky. Dařilo se mi. Asi každému z vás by se dařilo. V průběhu sezóny mi mamka řekla, že děda umřel. Brečel jsem dlouho. Za pár dní jsme hráli zápas, a já dal 7 gólů, všechny jsem věnoval dědovi:) Na konci sezony jsem dostal šanci si zahrát za muže, protože tady nemáme dorost. Hrál jsem za ně tento podzim, a rozhodl se s kámošem jít znova do Krnova, za dorost hrát divizi, protože tak by to děda určitě chtěl:) Každý gól v životě, který vstřelím, věnuju dědovi, protože nebýt jeho, nikdy bych nepoznal krásu fotbalu:) /jaan/