Před pár rokama, když jsem si ještě pořádně užíval života, jsme stavěli garáž. V pátek večer jsem odešel na kalbu, s tím že ráno v šest budu na stavbě. Kalilo se na hrozně zašitý louce, kam nebyl absolutní přístup. O to větší tam byl bordel, a příležitost k tomu aby jsme se sundali, jak chlastem, tak trávou. Furt jsem ale tak nějak pamatoval na to, že musím přijít dělat střechu. Bohužel, zprasil jsem se tak, že jsem po cestě domů usnul v lese. Jak nemilý překvapení bylo, když mě probudil zvuk hodně pochybnýho motoru. Byla to moje máma na babetě, která se mě v osm ráno vydala hledat. Zastavila u mě, zvedla mě ze země ( vždycky to byla ženská od rány ) a profackovala mě. Hodila mě téměř ,,přes řídítka" a jeli jsme ve dvou na babetě. Přivezla mě k nedalekýmu rybníku, hodila mě do něj, a potápěla mi hlavu dokud jsem se pořádně nenalokal. Okamžitě jsem se poblil, a cestu domů jsem musel běžet před babetou. Od tý doby, jsem si na pařbách vždycky dával pozor, aby se to moc nezvrklo, i když jsem mohl ráno chrápat klidně do dvanácti. :D http://priznanizparby.cz/page/party-confession?id=402