Když jsem byla malá, jezdily jsme s mojí sestřenicí na prázdniny k babce. Já uměla hezky kreslit, a tak jsem vždycky nakreslila ten nejsprostější obrázek, co jsem zvládla (nejčastěji nějaký pořádný šukačky), obrázek podepsala jménem mojí sestřenice ( ona je retard, svoje jméno psala na každou sračku) a nechala to u babky na stole v kuchyni. Když to babka našla, pokaždý sestřenici děsně zmlátila. Ta se ještě ke všemu vždy přiznala.