Už od školy jsem nebyla oblíbená... Myslím, že to bylo tím, že jsem se bála o mamku, která měla rakovinu... šla jsem na základku, kde to bylo těžší, protože se rakovina mamce zhoršila... moc jsem si s nikým nepovídala a proto jsem byla terčem posměchu... v 5. třídě mamka umřela... tehdy ve mně něco umřelo... s nikýmk jsem se nebavila a vytvořila jsem si svůj svět... taťka si našel přítelkyni se dvěma dětma - nesnáším je... doma byla den co den hádka... přišla jsem do školy tam posměch... o rok později mi umřel děda... ve škole jsem brečela a všichni se mi jen smáli, místo toho, aby se aspoň zeptali, co se děje... proto vás prosím... než se začnete někomu smát, protože je jiný, zjistěte si nejdřív proč takový je...