Naprosto nechápu elán paní Rambouskové. V pondělí ráno mám problém vylézt do 5. patra a ona si v lehkém poklusu vyběhne schody, z dálky mě pozdraví (aniž by mě učila) a pak hodí krátký pokec s uklízečkou nebo jiným kantorem. Hned mám lepší den. Do chvíle než přijde Machy a chce si povídat...