Bylo nebylo, kdysi dávno nás učila paní Chytilová (dnes Kramářová) ze SV. Nebyla moc oblíbená, mimo jiné i pro svůj zlozvyk, sedat si v sukni na učitelský stůl a prezentovat svou zálibu ve "viktoriánském" spodním prádle. Měli jsme s ní poslední hodinu na konci roku, ohlásila nám, že poslední rok na SV budeme mít někoho jiného. A rozdala anonymní papírky, kam jsme měli napsat, co nám na její výuce vadilo. Tak jsem jí s dobrým srdcem napsal "méně roztahování nohou" a doplnil kreslené srdíčko. Jak to dopadlo asi tušíte... v září přišla změna rozvrhu a my ji měli nadále. Ten rok jsem ukončil se čtverkou ze SV a nejvyšším počtem známek ve třídě (12). Ty jsem získal při zkoušení za mé přestupky: hlavu opřenou o stůl, nebo třeba za držení mince v hodině. No, když máte velmi dobře zapamatovatelný rukopis, tak vám už nic nepomůže...