Byla to obvyklá hodina češtiny, když nám pan Galásek předával něco ze svých znalostí a náš spolužák, vzhledem k tomu, že je diabetik, si začal píchat inzulin. Pan Galásek, jakmile to uviděl, reagoval: "Co to máš? Vyhoď to!" Náš spolužák mu na to odvětil, že je to inzulin. Avšak pan Galásek se nenechal zvyklat a pokračoval dál: "Mě to nezajímá! Vyhoď to!" Slopužák se hájil tím, že to opravdu potřebuje. To však pana Galáska absolutně nezajímalo: "Vyhoď to!" Naštěstí našemu nejmenovanému spolužákovi přispěchal na pomoc jeho kamarád se slovy: "Ale on je diabetik!" Bohužel, pan Galásek se nejspíše přeslech a pořád mluvil své: "Vyhoď to..." Až poté, co nejmenovaný kamarád zařval na celou třídu slovo: "DIABETIK!!!" panu profesoru to konečně došlo a omluvil se...