Budu vzpomínat na noční a ranní koncerty na bivaku, kdy pejsci spustí svou několika minutovou serenádu v dokonalém souzvuku. Na teplou medovinu kolující stále dokola a kotel úžasné polívky. Na pohodové lidi, kterým nevadí zima a únava, a kteří se nejdřív postarají o své psy než se začnou starat o sebe. Na pořadatele, kteří do noci a brzy ráno vyráží na trať, aby se závod mohl jet a kteří vstávají brzy ráno, aby pro závodníky připravili dostatek teplé vody a čaje. Ale i na chvíle, kdy mi zamrzaly řasy na očích při mrknutí a omrzaly mi tváře. Na ticho a krásu zasněžených hor, kdy slyšíte jenom funění psů a zvuk lyží a saní. Na každou chvíli úžasného závodu, ze kterého se vracíte domů s hlavou vyčištěnou od malicherných starostí, ale plnou dojmů a zážitků.