Ve dvanácti letech jsem jela svůj největší závod v Orlických Horách (Šediváčkův long se to jmenuje) s bivakem na sněhu na 220 kilometrů, jako nejmladší účastnice. Měla jsem tři stařičké pejsky. V noci mi došly baterky v čelovce, jela jsem sama úplně potmě, byla vichřice. Nakonec pro mě museli dojet. Strašně jsem brečela, byla jsem přesvědčená, že to zvládnu. Ředitel závodu ale nechtěl mladou holku nechat umřít v horách :). Další rok už jsme to dojeli bez problémů.