Nejčastějším plemenem, které se v canicrossu objevuje, je evropský saňový pes. Jde o výsledek křížení ohařů, jehož výhodou je rychlost. Nejdůležitější je, aby měl pes chuť tahat a radoval se z pohybu. Někteří psi procházejí určitým výcvikem, aby cítili tah. Pokud se ale vedou k běhání od štěněte, návyky se jim zautomatizují a nemusí se učit. Nastává spíš opačný problém, protože je s nimi pak těžké na vodítku jen chodit. V podstatě se dá ale běhat s každým psem - já jsem třeba začínal s kokršpanělem.