Když jsme byli asi po čtvrté u ředitelky na koberečku tentokrát za "pohřeb" profesora fyziky , měli jsme velké problémy nezačít se nahlas smát, ale udrželi jsme se, protože jsme věděli, že by to nezůstalo u podmíněného vyloučení. To byla děsná snůška blábolů...