Jednou se mě na hodině tělesné výchovy učitel ptal, jestli náhodou nejsem fotbalista, protože mám tak dobrou kondičku. Já mu odpověděl, že ne, že jsem atlet. On konstatoval, že je to přece skoro to samé. Co dodat? Snad už jen to, že náš rozhovor skončil důtkou z chování :D

Ten pocit, když už jsou všichni připraveni jít do bloků a tobě nejdou sundat elasťáky přes tretry :D

Ten pocit, když už nemůžeš při rozklusu :D

Máme stadion společný s fotbalisty.. Neustále nám lítají míče na dráhu. Jednou, jak se jim míč zakutálel do dráhy, kde jsem zrovna běžela, tak jsem se zastavila, vzala míč do ruky a přesně v tom místě, kde je taková ta skulinka (slabina míče), tak tam jsem pořádně dupla tretrama.. Míč se pomalu vypouštěl a oni i jejich trenéři po mě řvali jak na lesy. Bylo mi to fuk a běžela jsem klidně dál. Byl to ten nejúžasnější pocit na světě :D

"Trenére, jak to mám běžet?" "Zkus střídat pravou a levou nohu a čím rychleji je budeš střídat, tím rychleji poběžíš." jo,díky...:D

Proč je v každým obchodě se sportem výběr z milionu druhů kopaček, ale když se zeptám na tretry, řeknou mi - co to je? Diskriminace sakra!

Parta fotbalistů mi tvrdila že mě předběhnou na 400m, že je to nejlehčí disciplína. Jednoho dne jsme se teda sešli na ovále a dopadlo to tak, že jeden vůbec nedoběhl, 2 vypadali že se pozvrací a před těma zbylejma jsem měl v cíli větší náskok než Hejnová na MS. Všichni se shodli na tom, že tuhle trať už víkrát nepoběží :D :D

Stovku rychleji utratím než uběhnu :)

Když doběhnu za cílovou čáru, přemýšlím o tom, že jsem to mohla běžet rychleji a chci běžet znovu :D

Trenérova taktika pro závod je pokaždé stejná: ,,Začni naplno a postupně přidávej!"

Musím přiznat, že mě celkem pobavilo, jak na 1500m CORNY tři fotbalisti vystartovali na písknutí a nebylo jim divný, že dalších 10 lidí stojí na startu. :D

Nesnáším ty typy puberťáků, kteří jen sedí venku na lavičce a kouří/hulí/chlastají, a když kolem nich proběhnu, zařvou "makáme makáme!" -_-

Rozdíl mezi startem kluků a holek. Kamarádi kluci: "Tak dneska tě porazím, vole! Těš se!" a kamarádky holky: "Držím palce! To zvládnem." :D

Někdy je lepší neříkat tělocvikářům, že děláte atletiku. Pač potom musíte všechno z atletiky přede všema předvádět VY...!

Všechno delší než 100m je pro mě vytrvalost! :D

Tuhle jsem běžel 1500m a měl jsem to rozběhnutý na parádní svěťák! Bohužel jsem pouhopouhý tři kola před cílem brutálně vytuhnul..

Miluju ten pocit, když už nemůžeš, ale víš, že to děláš pro sebe, abys byl lepší a lepší a prostě to doběháš! A pak nemůžeš popadnout dech, jen ležíš, pozoruješ nebe nebo koukáš do záchodové mísy. Je to prostě super.

Atleti jsou nejvíc fajnový lidi! :)

Není snad vtipnější pohled než na partu fotbalistů, jak se snaží dělat běžeckou abecedu :D

Nad otázkou spolužáků a kamarádů, jestli i v tomhle počasí běháme venku na tréninku, se musím jen pousmát.

Ten pocit, když máš těžký trénink nebo posilku a druhý den ve škole chodíš jak kačer ! :D

Nejradši ze všeho šlapu fotbalistům na trávník :D

Bojím se, že moje děti budou chtít hrát fotbal!! :D

Takový to, když po těžkém tréninku chodíte ze schodů jak blbec a ani na záchod si nemůžete sednout :D

Každý správný atlet jde po závodech do Mekáče! :D

Vždycky, když doběhnu 400m, tak si říkám : "Proč to proboha dělám??!!!"

Pochvala od trenéra nebo jen komentář, že to vypadá dobře.. Maličkosti, které dokáží člověku zlepšit CELÝ den!

vzkaz v šatně :))

Nesnášim tělocvik ve škole! Přijde mi to jako ztráta času!

Mám ráda ten pocit, když už mám svůj závod za sebou a už jen sleduju ostatní jak dřou! :D :)

Takový ten pocit, když tuhnete u rozklusu :D

Nesnášim bolest okostic :X

Na středoškolském Corny jsme běželi štáfli 100,200,300,400 a já běžel 200m. Předávali mi na čtvrtém místě a já to vytáhl až na první místo a když jsem doběhl, tak za mnou přišel učitel z nějaký cizí školy a řekl mi: "Takže podívej mladej, tohle je školní pohár, tudíž tu atleti nemají co dělat, jdu na tebe podat stížnost!" Takhle blbý lidi prostě nepochopim! Na školních závodech přece může bejt kdo chce! Díkybohu, že hlavní rozhodčí závodu byl předseda atletické komise našeho klubu a neuznal to a ještě mu vynadal, co ho otravuje takovou hloupostí :D

Myslím, že by se klidně mohly natočit debilní kecy atletů! :D A patřily by tam například: "Pojď,utíkej až do cíle" a podobný "úžasný" věci :D

Nejsložitější část života atleta je ta, kdy si musí naplánovat čas na jídlo tak, aby ho člověk při následujícim tréninku neposlal zase ven :D

Vytrvalec nikdy nepochopí strintera a sprinter zase vytrvalce.

Jednou mi řekl nějaký malý kluk na ovále: "Pane, vy trénujete na olympiádu? Já vám budu u televize fandit." Dobrá motivace.

Vše, co je delší jak 200m, je pro mě maraton!

Ten pocit, když v rozhlase řeknou vaše jméno! Připadám si jako hvězda! :D

Ten pocit, když vás trenér pochválí, je k nezaplacení :)

Miluji běhání! Vždycky když ležím v půlce třístovek naplno na dráze a chce se mi hrozně zvracet si říkám, že tohle už dělat nechci a že se dám na nějakou méně bolestivou disciplínu, ale pak to nějak doběhám, oklepu se a tomu skvělému pocitu z kvalitního tréninku se nic nevyrovná, kdo nezažil, nepochopí! :)

Díky atletice jsem už navštívila spoustu českých měst. Bohužel z nich většinou znám jen ten stadion.

Zranění je ještě větší svině než neporazitelnej soupeř! :D

"Pojď, pojď, už jen pět koleček!" Vážně? -_- :D Jestli si někdo myslí, že tohle člověka podpoří, tak vás teda vyvádím z omylu ;)

Ten pocit, když jsi připravený vyběhnout a startérovi 3x selže pistole :D

Takové to, když jste mistryně republiky na 800 m, ale když běžíte na bus, zastavujete se po každých 10ti metrech, protože jste zadýchaní :D

Nejvíc věcí se vždy probere při rozcvičování! :D

Zuzka Hejnová, Víťa Veselý, Lukáš Melich a další úspěšní z Moskvy mají můj velký RESPEKT! (y) ;)

Snad po každých závodech ve větším městě jedeme do Mekáče! :D nejlepší bylo,když jsme se jednou v Praze po MČR družstev sešli v Mekáči hned tři týmy! :D ať žije zdravá strava sportovců! ;)

Běhám střední tratě. Občas mě štve, jak si ve škole i tělocvikář myslí, že musím bezchybně zvládat všechny atletické disciplíny!!!

Nejlepší pocit je, když stojíte na tartanu, jdete dělat to,co milujete a zapomenete na veškeré problémy! :)

Na atletice je fajn to, že máte spoustu kamarádů a známých téměř po celé republice, ale je docela blbý, když se zabouchnete do holky, co bydlí 250 kilometrů od vás... nepřeju nikomu -_-

Nesnášim nandávání a sundávání elasťáků když mám na sobě tretry!

V poslední době hodně zjišťuje, že mi atletika velmi moc pomáhá se zvládnutím osobních psychických problémů. Vždy mi pomůže se prostě totálně sedřít na tréninku! ;)

Často se mi stává, že když se zrovna nedaří, tak mi kamarádi a rodiče říkají, že to přece dělám pro radost a ne pro výkony. Ale zkuste jim vysvětlit ten neuvěřitelný pocit, když konečně po vší té dřině, bolesti a odříkání překonáte sami sebe. Není lepší pocit než zvítězit, ale co je důležitější překonat sám sebe a posouvat svoje hranice. A kdo to nepoznal, tak nepochopí. :)

díky tomuhle jsem začal s atletikou!!! :D ;)

Občas mě fakt štve úroveň některých závodů a to, že na atletiku nejsou peníze...všechno se točí ve fotbale, hokeji...copak už nikdo neví proč je vlastně atletika královna sportů?

Když mi bylo asi šest let, přihlásili mě rodiče do atletické přípravky. Poté, co jsem na prvních "závodech" suveréně vyběhla na ovál opačným směrem, už závodně radši jenom skáču. :D

Hodně mě štve, že mě moje rodina v atletice nepodporuje. Každodenní hlášky typu: 'Nejsi skoro vůbec doma, furt jenom někde na dráze.' 'Nepřeháníš to trochu s tou atletikou?' 'Možná bys měl atletiky nechat a víc se učit.' mi opravdu vadí. A přitom nechápou, co všechno mi atletika dává... Nevím, co bych si bez ní počal. Můžu zapomenout na všechny trable a prostě jenom nechat nohy běžet po větru na tartanu. Nejlepší pocit! <3

Po tréninku se snažím doma večer učit, ale obvykle u toho usnu :D

Všude dobře, na tartanu nejlíp! :)

Ten pocit,když běžíš 1500m ve 30 stupních a nějaký zmrd se ti směje se studenou kofolou a brambůrkama v ruce!

Ten pocit, když si po závodech konečně lehnete do postele a během minuty spíte jak mimino :D

Vždycky když běžím a už nemůžu a zrovna potkám někoho známýho, tak zadržuju dech a dělám že jsem úplně v pohodě. :D :D

Se svým trenérem a tréninkovou skupinou trávím více času než doma s rodiči! ;)

Klušu maximálně jedno kolečko..

Nejde mi do hlavy, proč na stadionu běhám jako laňka a když dobíhám autobus, tak jsem jako retard s obrnou...

Dost mě štve, že stránka "Přiznání fotbalistů" má o 13 tisíc "To se mi líbí" víc než stránka "Přiznání atletů". Královna sportu asi upadá. Všichni se radši honěj za kulatým nesmyslem a nehodlají využít sportu mnoha variant. Neusuzuji tak podle počtu likes, ale je to jen další faktor, který ukazuje na to, že je atletika na úpadku.

Když jsem asi v devíti šla poprvé na atletiku a přišla na řadu abeceda, myslela jsem si, že budeme nějak napodobovat písmenka :D

Po závodě je nejhorší se odhodlat a jít klusat :D

Ten okamžik,když už jste svlečení a připravení na startu a říkáte si : "Ty voleee! Do čeho jsem to zase vlezla!" a už to nejde vrátit zpátky!

Ten pocit, když si poprvé koupíte lístek na Zlatou tretru a pak zjistíte, že Bolt vůbec nepřijede.. -_- FUCK!

Těším na nový film Fair play..snad první film o atletice, co uvidím :)

Všichni se těší na prázdniny, protože budou mít volno. Já naopak o prázdninách budu co nejvíc makat!

Spoustu atletům se díky atletice zvedlo ego...Obdivuju ty, kteří se chovají jako předtím a nepovyšují se nad ostatními, jen díky třičku mistra!

Ten trapásek, když štafetu "A" porazí "B"éčko..:D

Nejhezčí pocit je ten, když stojíš na stupních vítězů, všichni ti gratulují a ty víš, že si to zasloužíš po veškeré té dřině...! ;)

Čtvrtka je pro mě dvoufázový závod. První fáze je běh a druhá udržet v sobě obsah žaludku.

Občas nesnáším svoje tréninky, ale ten sport miluji.

Nejtěžší rozhodnutí? Atletika nebo prsa :D

Fakt miluju, když nestíhám školu s atletikou -_- a kvůli špatným známkám pak nemůžu na tréninky :/

ještě přídavek k jednomu přiznání,které bylo zveřejněno kdysi dávno :D ..slečna při stýplu po ramena ve vodě! ;) :D

Díky atletice jsem poznala hodně skvělých lidí a dobrých kamarádů. :)

Nesnáším, když lidi říkají, že atletika je nejlehčí sport, protože běhat umí přece každý a přitom ani nevědí, že se v atletice dělá i něco jinýho než běhá!

Jednou zkusíš atleta a už nebudeš chtít nikoho jiného. ;)

Ten pocit, když stojíte a teď si ty namakaný atleti dávají rychlý rovinky a vy jenom cítíte ten vítr co rychle profučí kolem vás :D

Rád koukám na koulaře, diskaře a další, jak při jejich pokusech pěkně fotbalistům lítá trávníček sem tam.

Prázdninový trénink mladého nadějného oštěpaře-oštěp letí přes celou náves do drátů vysokého napětí,zkrat a vesnice je celý víkend bez proudu.......

Myslím, že jedno můžu říct jistě - jsem rychlejší než internetové připojení wifi, co se dá chytnout u nás na stadioně :D

Chceš, ale nemůžeš. Debilní zranění!

Štve mě, že stačí napsat do Googlu moje jméno a Atletika.cz hned každému vyžvaní, jak špatné jsou moje výkony!!! :D

Ten pocit,když jsem na tréninku lepší jak na závodech! :/

Hrozný pocit když mě na tréninku něco bolí, zkouším běhat přes bolest.. Ale prostě to nejde :( Připadám si jako flákač...

Nejhorší je, když atletiku milujete i nenávidíte zároveň. Chcete skončit, ale nepustí vás to ...

Miluju a zárověň nesnáším ty nervy před každým závodem...

Miluju a na druhou stranu nenávidím ten zvláštní pocit plný adrenalinu před startem sprintu!!! :)

Hned se cejtim líp, když mi trenér deset minut před štafetou řekne "Prosim tě, hlavně jim to nezkaž".

Vy si stěžujete, že máte s kým trénovat?!! Až budete muset trénovat 90% tréninků sami i bez trenéra, uvědomíte si, že i přítomnost idiotů je fajn.

Cítím se trošku trapně, když se tak koukám na to MS, kde se běží třeba 800m a já si uvědomím, že tímhle tempem běžím sotva stovku..

Nejhorší na celém tréninku je rozklus a výklus!

Vždycky, když mě pořadatel vyhlásí do reproduktorů, že běžím nebo házím, cítím se, jak hvězda, ale přitom jsem sračka :D

Asi jen já dokážu být tak chytrý,abych si dal tretry do tašky spolu s tabletem :DDDDD

Dnes jsem měl takovou radost že jsem prošel do třeťáku, že jsem běžel domu 18km ze školy ;)

Vždycky když jedeme na závody,tak si vezmu tunu jídla,ale většinou nic nesním.

Nejlepší část závodů je, když doběhnou kluci 100m a svléknou si ty dresy :3

Na atletice je hezké to, že narozdíl od týmových sportů, kde prohrajete i s kamarády, v atletice vždycky vyhraje nějaký kamarád a je stále co slavit :)

Při startu jsem si prdla a kvůli mně ulila jedna holka start..a to byla největší favoritka...

Nejlepší je,když jako vrhač pře závodem jím klobásu a směju se běžců, kteří mají hlad a nemůžou.

Myslím, že podle všech atletů jsou fotbalisti ubožáci a až příliš namyšlení.....Viděli jste někdy jejich abecedu? Fakt se u toho nasměju! :D

Takový ten pocit, když jsem na školních závodech a borci se rozbíhají na dálce od mojí značky, protože si řeknou: "Jo, tady je nějaká značka, odtud se máme rozbíhat!" :D

Na soustředka si s sebou beru víc jídla než oblečení! :D

Jednou kamarád vrhač : Mě je jedno, jestli půjdu štafetu 4x100m nebo 4x400m, stejně poběžím obě stejně rychle. :D

Nejhorší věc na světě je dopisování tréninkového deníku!!!!

Atletika je úžasný sport! A úžasnou ji dělají především super lidi a zážitky...ovšem když ti lidi nejsou,tak nejsou ani ty zážitky... a na trénink se netěšíš,protože tam na tebe čeká jenom "banda idiotů"!

Když jsem na tréninku nebo na závodech, cítím se sama sebou, miluju ten sport a hlavně kolektiv, který máme v oddíle :)

Ten pocit, když někoho porazíš posledním pokusem. A rázem jsi první. Je to slast! :D

Závodil jsem na Prague Indoor jen proto, abych si mohl na rozcvičováku udělat fotky s černochama.

Každý druhý rok si říkám,že to nevadí,když mi to nejde,protože jsou tam starší holky a že následující rok to už bude lepší! Nejhorší pak je,že to lepší není ani náhodou :D

Nedokážu vyhodit své staré běžecké boty, i když mají už dávno doslouženo.

Je velký rozdíl v tréninku s trenérem a bez trenéra! :D

Na atletiku jsem začal chodit jen kvůli jedné nádherné holce. Ačkoliv si myslím, že o mě nemá a ani nebude mít nikdy zájem, tak s atletikou nepřestanu, protože je to prostě sport číslo 1! :)

Nesnášim, když nemám čas na tréninky (kvůli škole) a nejdu tam a pak mě lidi odsuzujou za to, že tam nechodim...já za to nemůžu!!! :(

Z těch letních tréninků jsem víc opálená než kdybych byla u moře :D

Nesnášim,když je celý týden hezky a jenom na závody o víkendu je hnusně a prší!!!

Ať ta 400 bolí sebe víc stejně je to nejlepší trať a teprve na ní se ukáže kdo je pravej bojovník!

Ale ovšem,že mám přítelkyni. Jmenuje se Atletika a nikdy ji nebolí hlava! ;)

Nejhorší pocit je ten, když chce člověk trénovat/závodit a nemůže. Člověk pak jen tiše závidí těm co můžou a nechtějí...

Když běhám, jím jak prase :-D díky tomu na mě ve škole koukají divně, když si k svačině přinesu třeba 3 chleby :-D

Můj nejmenovaný kamarád vystartoval na povel "Připravte se"! :D

Nesnáším, když v rozhlase hlásí můj příšerný výkon... Vždy se hrozně stydím a jsem naštvaná!

Chytil jsem formu, až když skončila sezona...

Nesnášim ty, kteří si neváží svého talentu a nemakaj na něm! Co já bych za to dal...

Jsem sprinterka a mám větší stehna jak můj táta.

Poslední dobou mi připadá, že ten kdo na sobě nemá alespoň jeden tejp, jako by vůbec nebyl :D

Vrchol mojí kariéry přijde nejspíš až ve veteránské kategorii. Jinak to asi nevidim! Jen teda doufám,že tam nebude taková konkurence :D

"Ta atletika je hezká i zezadu"..prohlásil trenér při proběhnutí jedné z atletek ;)

Je jenom pár věcí,které na atletice nemám ráda : 1. Přešlapy o centimetr (!!!!!) 2. Ulité starty 3. Namachrovance, co nikomu nepřejí úspěch 4. Zranění 5. Dědky, co si myslí, že když jsou rozhodčí,tak jsou největší borci, ale ani nevidí na pásmo a hledají pořád důvody proč někomu vynadat.

Dávali jsme přípravce otázky z atletiky. Mimo jiné lahůdky jsme se dozvěděli, že Zátopek byl fotbalista, v desetiboji je plavání a lukostřelba, stadion má nanejvýš jednu dráhu a že povely startéra na 60 m jsou tři, dva, jedna, teď. Ty dnešní děti jsou fakt bystrý! :D

Co bolí,to sílí!

Na dálce: Trenére,co s tim mám dělat? Rozběhni se rychlejc a skoč dál :)

nesnáším opálené kraťásky, sportovní podprsenku nebo dres a ponožky..v plavkách to vypadá děsně, ale aspoň je vidět, kolik času tomu sportu věnuji! :)

Miley Cyrus podporuje kladiváře :O :D https://i.chzbgr.com/maxW500/7806291712/hD8CCDE9E/

Příští rok jdu do juniorek a když se mě někdo zeptá na cíl, neváhám. Osobáky na všech tratích :) Lepší mířit ke hvězdám a minout, než mířit do kopky hnoje a trefit se. VĚŘTE SI !!! ;)

Nesnáším, když na stadionu běhám úseky a nějakej debilní fotbalista mi vběhne do dráhy a ještě se tváří jako "Co se děje??!!"

Jedna z věcí, co mě atletika naučila, kromě sportování, je brát věci sportovně :D pač v atletice to ani jinak nejde..

Ten pocit, když jdete po škole s něčím zatejpovaným a všichni na vás koukaj jak na idiota co si to na sebe lepíte za barevný pásky :D

Na MČR v Třinci jsem fakt nepochopila, jak si někdo mohl nepřijít pro medaili! Já být na bedně, tak už tam stepuju hodinu předem!!

Nesnášim pohled na ty fakany,kteří sedí na tribuně na Zlaté tretře a nudí se!! Co já bych za to dala!

Není nad ten pocit, když fotbalistům urvete síť na brance kladivem a všichni na vás koukají :D a vy se jenom smějete :D

Nechápu, jak můžou být ti vrcholoví atleti tak v pohodě, když doběhnou čtvrtku. Já když doběhnu, tak jsem na odstřel :D

"... tuhneš zbytečně, je to pomalý!!! "

Dálkaři,trojskokani - jednou si skočíš a písek z treter už nikdy pořádně nevysypeš! :D

V těchhle vedrech bych se nejradši na celej trénink vykašlala a radši šla k vodě!

Závidím teď všem, kteří mají kde trénovat! Buď v hale nebo alespoň v tělocvičně! My musíme běhat venku!!!

Totálně mě štve, jak je atletika málo financovaná, zatím co ve fotbale se peníze utrácejí úplně za nic... Atletika je nedoceněná!!!

Když mám na závodech závodit, tak se mi většinou nechce, ale když jsem na závodech a závodit nemůžu, chce se mi závodit úplně nejvíc!

Jednou vlezeš s tretrama do písku a už se ho nikdy nezbavíš!!

Kluci letí na atletky, protože mají pěkné tělo...jsem atletka a jsem za to ráda! ;)

Holky prosím vás, přestaňte si stěžovat na svoje nohy. Prostě kluci mají rádi (teda alespoň já) svalnatý nohy atletek. Takže se za nic nemusíte stydět. A taky zadky,ty já beru. :D

Uklidňuji všechny vynervované před jejich disciplínou, že to bude v pohodě, ale když přijdu na řadu já, tak jsem v háji snad ještě víc.

Všichni mi neustále řikají, jak můžu tu atletiku dělat, že je to totálně namáhavý a vysilující, že by tu nervozitu a stres neunesli, ale to je na tom právě to krásný..ta námaha, kterou musim vynaložit do toho, abych něco dokázal a ta nervozita na startu je skvělej pocit! občas mám takovou tu chvilku, kde si řikám,proč to vlastně dělám, ale pak zakleknu do bloků a uvědomím si, že přeci kvůli sportu, kterej absolutně miluju! :)

Vim, že už to tady někdo psal, ale fakt s tim názorem souhlasim...Nesnášim, když všichni "neatleti" znají akorát Bolta! Je to suprovej atlet, nic proti němu nemám, ale jsou tady i jiní atleti, kteří si zaslouží slávu!

Zima je skvělé období na trénink - nemusím si holit nohy! Bohužel jednou jsem si při tréninku zvrtla kotník a trenér se chtěl na něj podívat.. Já chlupatý nohy jak pravěkej člověk, tak jsem radši odpajdala zbytek tréninku,jen aby trenér nic neviděl :D

Někteří rozhodčí by si zasloužili za své chování a ochotu nakopat do prdele!

Jsem ráda,že trénuji převážně s klukama! Rozumím si s nima totiž víc jak s holkama! ;) :D

Když chodíme na kladivářský sektor, vždy naschvál jdeme přes trávník fotbalistů a táhneme za sebou kladiva :)

Nejtěžší věc?..skončit s atletikou kvůli zranění, které vám nedovolí pokračovat :(

Nesnáším fotky ze závodů, hlavně z běhu. Buď tam mám zdeformovaný břicho, nebo nohy jak slon, anebo mám hroznej ksicht.. Závidím skokanům ty jejich krásné fotky :)

Jsem sprinterka a mám mnohem vypracovanější tělo než můj kluk, který nic nedělá. Stydím se za něj..

Corny Cup je můj vrchol sezony, vždycky si tam ohromně zvednu sebevědomí! :D

Rychlý úseky na konci tréninku jsou horší než cokoliv jinýho! Vždycky mám pocit, že je to to poslední, co v životě udělám!!

Nesnáším, když na ČT4 nebo na Eurosportu dávají jenom samé běhy. Třeba i desítku mužů nepřetržitě v kuse. Technické discipliny jsou přece mnohem zajímavější!

Od té doby, co dělám atletiku, nemají rodiče, přítel ani kamarádi problém s výběrem dárku pro mě. Potěší mě cokoliv na běhání :)

Když jdu na delší běh,už nemůžu jít bez hudby nebo konverzačního partnera! :D

Trenér řekl, že jestli nepřivezu z republiky medaili, tak mi bude celou sezónu vyčítat, že nestihl Sáblíkovou ani biatlon. Naštěstí se povedlo :D

Nesnášim svůj stín při běhu! Pořád to sleduju a mám pocit,že běhám dost divně!

Běhám vytrvalost a štve mě, že když běháme v tělocviku sprinty, tak lidi, kteří nedělají vůbec žádný sport a sedí doma na zadku mají rychlejší časy než já.

Tréninková skupina je moje druhá rodina :)

Někdy si říkám proč to vůbec dělám, ale pak si uvědomím, že bez atletiky to vlastně nejsem já :)...

Jsem sprinterka a když chodím po škole v legínách, každý jenom nechápavě zírá na moje svalnaté nohy..:D

Trenér : jdeme si dát pár svižnejch úseků. Já : http://media.tumblr.com/8c414c2df57e9fd8f575b1f22b4e92d7/tumblr_inline_ml27domewc1qz4rgp.gif :D

Když si večer po závodech projíždim fotky, směju se těm všem super výrazům, co všichni máme :D

Nikdy jsem v atletice nebyla zvlášť dobrá, přesto, když o svých atletických letech vyprávím, lidi kolem mají pocit, jako bych byla přinejlepším Bolt. :)

Nejlepší pocit je,když se mě někdo ptá,jestli mám brigádu. Tak mu odpovím, že ano,že jdu ligu a vydělávám si tím co mě baví :))

Jsem sprinterka, ale ještě jsem se nenaučila vybíhat z bloků!! :D

Proč je sakra tak těžký se vrátit zpátky?! Po prázdninách, po zranění, po nemoci...

Ten pocit, když ležíš mrtvej na žíněnce po běžeckým tréninku a přijde trenér, kterej tě ani netrénuje a spustí celej vysmátej: "Co ti je? Budeš blejt?" :D

Je super, když trenér trénuje s vámi. :D

Vyhrát MČR je samozřejmě nádherný, ale vidět při tom slzy štěstí v očích rodičů je nejkrásnější pocit. Když si uvědomíte, co všechno pro vás udělali a jak vám byli oporou, když jste to chtěli vzdát. Tohle je pro ně nejkrásnější odměna co může být a oni si uvědomí, že to nedělali zbytečně!:)......Tímto patří VELIKÝ dík všem úžasným, podporujícím rodičům:)

Proč to na tréninku běhá/skáče a na závodech vůbec? Jako kdyby mi někdo vyměnil nohy a hlavu :(

Po závodech vždycky vyluxuju ledničku!

Chtěla bych prožít jeden rok bez zranění a bez nějakých přetržek v trénování. Jsem jediná, kdo má pořád nějaké zranění?

Atleti mají stejně nejhezčí zadky!

Obdivuju všechny atlety a atletky, kteří běhají s astma!!!

Přes vánoční prázdniny nemám vůbec chuť a vůli jít běhat. Štve mě to.

Nesnášim tréninky, když na celý stadion paří slunce a nikde není stín! :P

Není důležité mít hodně natrénováno, ale být dostatečně odpočatý :D

Nesnáším výpady! Vždycky, když je na tréninku děláme, nemůžu druhý den chodit :D

Až teď o víkendu půjdu na závodech 3 km chůze,budu přemýšlet o největších problémech vesmíru,protože ten závod je hrozná nuda ! :D

Někdy nadávám na tréninky a mám sto chutí s tím praštit! Jenomže teď nemůžu běhat a uvědomila jsem si,jak bez atletiky nemůžu být.

Trénuju jako blázen, ale na závodech předvádím pořád to samé :( Už vážně nevím, co mám dělat víc.

Občas, když se podívám na některé atletky, tak se divím, že je ty jejich nožičky, vychrtlý jak párátka, vůbec unesou :D

Taky máte dny, kdy jdete běhat ale jste celkově unavený, takže ikdyž se snažíte sebevíc, stejně to nejde?

Některé atletky by si měly uvědomit, že před oblečením závodního dresu se sluší použít žiletku.

Máte to stejně, že přes podzim ztrácíte motivaci cokoli dělat? Že dělat něco je zbytečné? Každý podzim mám chuť skončit..

Když jsem šla jednou z tréninku, fotbalistům spadl míč za plot. Zařvali na mě: "Hej ty! Podáš nám ten míč?!?" Já jsem míč vzala, hodila ho do vedlejší řeky a řekla jim: "Skočte si pro něj sami,vy zmrdi!" Následně jsem s úsměvem odešla. Nejlepší pocit! :)

Když jsem poprvé běžel čtyřstovku, poblil jsem se jak prase :D

Vůbec se mi nelíbí moje svaly na nohou! Když si vezmu krátké šaty má stehna vypadají jak nějakého boxera! Naopak úplně miluji vypracované bříško :D

Běhám v kompresních podkolenkách jen proto, abych si nemusela každý den holit nohy :D

Pohledy lidí ve škole, na ulici a ve veřejné dopravě na různobarevné kinesio tejpy všude možně po těle mě opravdu baví :D

Raději dřu na trénincích než závodím..

Nejlepší věta trenéra na to, když fakt umíráte a prosíte, aby už byl konec: ,,Klidně zvracej, to je důkaz toho, že je ten trénink kvalitní'!

Na atletice se mi nejvíc líbí, že tam vyhraje opravdu ten, kdo si to zaslouží a kdo vyhrát má. Nedá se tam čarovat s výsledky jako ve většině sportů a nedají se tam podplácet rozhodčí :)

Nesnášim návrat k běhání po zranění. Strašně to bolí! :/

Někdy se některým lidem směju,jak vtipně běhají,ale když vidím sama sebe ve stínu,radši bych se měla přestat smát... :D

Ten pocit,když jste se po x-tém úseku vyzvraceli, je vám strašně blbě a trenér na vás křičí : "Vylez už z toho křoví, za minutu ti končí pauza..."

Největší lži jsou v tréninkovém deníku :D

Po zaznění píšťalky na mě padnou neskutečné nervy.

Vždycky, když běžím vytrvalostní závod, přemýšlím o největších problémech světa :D

Ten pocit, když jste na soustředění rádi, že si sednete na záchod :D :D

Tréninky mě dost motivují, protože běhám pokáždé lépe než trenér chce (je nadšený). Pak ale přijde závod a je to jako bych nikdy netrénoval a běžím mnohem horší čas než bych měl... už mě to dost štve!!!!!

Oceňuju trenéry,kteří dokážou i poradit a ne jenom kritizovat!

Vadí mi, jak si všichni pod pojmem atletika představí Usaina Bolta a v podstatě jen pár základních disciplín....Byl snad někdy docenění nějaký výborný stýplař, nebo diskař??!

Jednou jsem rozhodčímu vysvětlovala, kde je předávkové území štafety :D

Ten pocit, když porazíš ty chudinky ze sportovních gymnázií a sám přitom trénuješ dvakrát týdně :-)

Chodím s jedním aletem. Je to s ním těžší víc než s kýmkoliv jiným, ale na jeho pevné obejmutí a tělo nikdo jinej nemá, jenom s ním se cítím bezpečně. NIKDY bych ho nedala :)

Trenér mi před finálem 100m řekl, ať si to užiju.. Tak jsem si to po ulití startu užíval alespoň v mix zoně.

Když už nemůžu, představím si soupeře na vítězném stupínku a makám dál!

Nesnáším ty, co flákají trénink, když tam nemají trenéra!

Dneska v obchodě se mi chtělo brečet,když jsem viděla celou zeď posetou super extra novýma kopačkama pro fotbalisty a běžecké boty,které stojí za zmínku tam byly sotva dvoje! -_-

Vždy závidím všem v rozbězích přede mnou,že jsou už v cíli a já jdu teprve na start!

Nejhezčí jsou dlouhovlasý a dlouhonohý atletky!! ;)

Trenérka toho o mně ví víc, než má rodina a kamarádi :)

Nejhorší je ustát ty nervy, když mi všichni okolo věří a já je prostě nechci zklamat!! Je mi z víkendové repky na zvracení už teď!

Nejhorší je ten pocit, když máš super formu, pak onemocníš před mistrákem a všechno je ztracený! :/

Nesnáším,když běžím v kraťáskách a začnou se mi vyhrnovat nahoru!

Nenávidím 4. místo!!!! Vždycky jsem tak naštvaná :D to už jsou všechna další místa daleko lepší!!!

Při rozcvičování vždycky opakuji cviky ostatních...

K nelibosti svých spolužaček žeru a nepřiberu :D tréninky to vyřešej za mě ;)

Má nejméně oblíbená běžecká disciplína je dobíhání autobusu!

Atletika mě poslední dobou začíná pěkně štvát... myslím tím společensky.. Všichni se akorát trapácky pomlouvají a je to už dost ubohý. Kvůli tomu jsem taky ztratila dost přátel, na kterých mi záleželo... Mrzí mě, že je atletika spíš drbárna, než aby se pořádně makalo a závodilo... Je to horší než škola. To, že má jedna atletka víc "fanoušků" než ta druhá mi přijde vážně dost postižácký !!

Docela ztácím motivaci, když trénuju s lidma, kteří nechtějí v atletice ničeho dosáhnout a trénují jen proto, aby vůbec sportovali...

Nejlepší je,když trenéři na tréninku začnou vytahovat různé "vtipné" historky. A nejlíp ty svoje :D

Písek v trenkách je pro mě větší protivník než soupeř :D

Jsem ráda, že už končí příprava a zase začnou závody :)

Takovej ten pocit, když je hlasatelem jeden z trenérů a utahuje si z vás v rozhlase ...

Stydím se za svůj skok do výšky :D http://www.hoy.cz/modules/status/uploads/1384904124mP_460sa.gif

Není nad to doběhnout stýpl jako poslední a mít ovace celé tribuny :D

Můj bratr (fotbalista) uznal, že čtvrtka není jednoduchá disciplína, až když ležel v keři u dráhy se žaludečními potížemi a slovy, že už tohle nikdy nikde nepoběží...!

Skončila jsem s atletikou. Měla jsem často zdravotní problémy - buď to byly okostice nebo kolena či třísla, brala jsem to dřív v pohodě, celkově jsem neskončila jen kvůli těm okosticím nebo tak, prostě jsem chtěla... až teď, po pár měsících si uvědomuji, jak moc mi to všechno chybí, ta atmosféra ze závodů, pocit z vítězství, vůbec i to že něco dělám, i když si sama dál běhám a cvičím, přesto všechno bych se chtěla strašně vrátit, ale bojím se zklamání, že už to nebude jako dřív..