1. Jak je i pro sestru důležité umět cizí jazyky. Na chirurgii jsme přijali pána německé národnosti, který si při přelézání plotu natrhl zadek. Kolega mu nesl léky na bolest – tabletu Tramalu – a jelikož neuměl německy, tak ukazuje na tabletu a pak na zadek. Myslel tím, kdyby ho to bolelo, ať sní tu tabletu. No a milý pán si tabletu strčil do zadku… 2. Ve třeťáku na zdravce, kdy naše zkušenosti byly z 99% jen teoretické, jsme měly se spolužačkou zavést jedné pacientce čípek. Pacientka byla stará Romka. Přišly jsme na pokoj, rozhrnuly půlky a asi 10 minut jsme koukaly, kde má vlastně ta paní řitní otvor, protože terén byl značně nepřehledný. Po 10 minutách koukání jsem čípek zastrčila tam, kam to šlo a paní povídá: „ Já to némam v prdéli!“ 3. Na oddělení jedna kolegyně drží v ruce džbánek a vysvětluje pacientovi, jak má zapisovat a sbírat moč. Po deseti minutách pečlivého vysvětlování pacient odpovídá: „ Jo aha, jenom svou moč!“ 4. Na oddělení onkologie, abychom se nezbláznili ze vší té smrti okolo, jsme soutěžili „O zlatou kosu“. Spočívalo to v tom, která dvojice sloužících sester za službu vyprovodila na onen svět nejvíce pacientů. Když to byli třeba tři pacienti za jednu noční, nedivte se, že jsme potřebovaly nějaký ventil alespoň v podobě vtipkování na toto téma. 5. Znám sestřičky, které si při službě pekly kuře ve sterilizátoru. 6. Znám sestřičky, které nemohly otevřít lahev červeného vína, a tak do ní napíchly infusní set. 7. Poslední den před zrušením chirurgické ambulance jsme na bílé kachličky napsaly lihovým fixem neslušné vzkazy pro vedení Oblastní nemocnice. 8. Když je na mě někdo v ambulanci příjemný a usmívá se, najdu mu v diáři přednostní místo i kdyby čert na koze jezdil a já mu měla volat pokud by se třeba něco uvolnilo. Pokud někdo přijde a držkuje na mě, dám mu místo až hooodně vzadu. Baví mě, že hodně lidí ještě nepochopilo, že úsměv a slušné chování nic nestojí a otvírá dveře kamkoliv.

Starší paní na pooperačním pokoji povídá: "Sestřičko, tu televizi (monitor ŽF) můžete klidně vypnout, ona ta paní stejně jen pořád spí, tak to běží zbytečně a je to škoda." :)

Jednou jsem se spolužákem přebalovala úplně nesoběstačnou pacientku. Já ji měla otočenou na boku a on jí zrovna utíral zadek. A v té úžasné chvíli se mě zeptala: ,,A odkud vy vlastně jste, sestřičko?" Já jí pohotově odpověděla název našeho maloměsta a spolužák, který pořád utíral ten zadek pronesl: ,,Jo, to je strašná díra." :D

Nejen, že jsem už konečně téměř dostudovaná Všeobecná zdravotní sestra, ale mám i mladšího bráchu, kterému byla nedávno stanovena onkologická diagnóza. Před několika dny jsem se za ním stavovala v nemocnici, kde byl přijat k chemoterapii. Téměř veškerý čas trávil sledováním seriálů v televizi a zrovna, když jsem u něj seděla, dávali starý díl Ordinace v růžové zahradě. Byla tam zrovna scéna, jak Čestmír Mázl má nastoupit na chemoterapii, loučí se s ženou a povídá: ,,Bojím se Gito, strašně se bojím!" A brácha, kterému zrovna kapala ten den poslední dávka cytostatik, jen pronesl: Jsi sra*ka, Česťo. :D

SZŠ praxe. Malá zkouška po praxi. Učitelka:,,Dane, co to je císařský řez?" Student:,,Že by nějaký zákusek?!" Farmakologie. Učitelka:,,Jaké znáš léky?" Student:,,Já jsem se je ještě neučil!" Učitelka:,,Musíš je znát!" Student:,,Tak tedy Ibalgin, Paralen a Marťánky!"

"A kde je ten pan Hartman?" "Pan Hartman sedí ve skladu na poličce, sestřičko!"

Jednou na praxi nám přivezli jednu paní, alkoholičku. Téměř hned po přijetí prodělala slabý epileptický záchvat, tak jsme jí dali postranice a ruce připevnili aby neutekla, protože byla silně zmatená. Paní ale byla vynalézavá, návleky na rukou sundala, přelezla zábranu, došla za mnou na chodbu a s vážnou tváří pronesla: "Sestři, ty zábrany byste měli sundat, blbě se mi přes ně leze dolů." :)

Jsem studentskou Voš, a jediný co mi vážně vadí je to, že musím platit za praxi. Ono se to nezdá ale když v některých nemocnicich požadují 100 - 350,-/ den, za to že skoro všechnu práci uděláme ... Uz by se nad tím tam nahoře měli taky zamyslet!!!

Na jedné ze svých prvních praxí jsem jela s pacientem na urologické konsilium. Pan doktor, který je považován za jednoho z nejhezčích doktorů v nemocnici, mi nabídl, že se mohu na vyšetření podívat. Vyšetřovna byla hodně malá, a tak jsem si stoupla opodál, abych mu a sestře nepřekážela. S velkým zájmem jsem vyšetření pozorovala a nevšimla jsem si, že mě sestra sleduje…po chvíli mi s úsměvem na tváři řekla: Sestři, přesuňte se kousek dozadu nebo dopředu, protože z vašeho úhlu nemůžete výkon pozorovat…vidíte totiž jen doktorův zadek. V tu chvíli jsem zrudla a pan doktor, pacient i sestra se mi začli smát. Dodnes mi nikdo nevěří, že jsem opravdu pozorovala ten výkon . :D

Když jsem nastupovala na střední školu, těšila jsem se, jak za pár let budu zdravotní sestra, měla jsem růžové brýle a viděla jsem pouze tu " hezkou" práci ( jako je měření TT, odběry krve aj.) a tu " horší " práci ( přebalování, utírání zadků aj.) jsem si nepřipouštěla a naivně si myslela, že se tomu jako budoucí zdravotní sesta vyhnu.. Když nastaly první praxe a já viděla tu " horší " práci v reálu, moc dobře jsem nechápala, nadávala jsem si, na co jsem se to dala. Myslela jsem si, že to nezvládnu a odpočítavala hodiny, kdy už půjdu z praxe domů. Na konci praxe v ročníku jsem si řekla, že to takhle nejde, že za celou dobu studia na SŠ se s tím stejně budu setkávat - především na LNP . Nyní už to beru jako normální věc, nepříjde mi na tom nic špatného, protože ti lidi za to přece nemůžou a nikdy nevíme, jak skončíme přece my..Teď mám sice občas ještě z praxí nepříjmený pocit, ale vždycky se těším, že poznám zase něco nového, že poznám nové lidi a nahlédnu do jejich životů. Musím říct, že i když pro mě byly první praxe na LNP hodně náročné, daly mi toho spousty do života.. Uvědomila jsem si spousty věcí a myslím, že celkově mě to jako osobnost hodně posílilo. Přestala jsem řešit " dobrou " práci od té " horší", protože pacienta nebude zajímat, zda titul mám nebo ne, pacienty beru jako jedinečnou osobnost, snažím se být ke všem milá a vyjít vstříc. A i když je to občas těžké, nelituji toho, jaký jsem si vybrala obor, protože tahle práce mě naplňuje a vím, že tohle je přesně to, co v budoucnosti chci dělat! :)

Jednou jsem pánovi pomáhala při ranní hygieně, po dlouhým pátraní po hřebenu jsem se zeptala kde ho má, po trapném tichu jsem si uvědomila, že je plešatý

Šla jsem na obhlídku po pokojích a jedna zmatená pacientka s Alzhaimerovou chorobou, která měla naordinované obě postranice mě povídá: No já teda nevím co jsem udělala, že musím být ve vězení, ale budiž, s tím jsem se už smířila. Spíš mě zajímá, kdo se postará o moji maminku? A kolik má vaše maminka roků? 85. A víte kolik roků máte vy? 83....Aha :D

Když jsem byla na praxi na CHIR, každý z nás studentů měl na starosti jiný pokoj. Kamarádka šla na wc, tak mě sestra požádala jestli bych nezměřila tlak jednomu pacientovi na jejím pokoji. Přišla jsem, pozdravila jsem, zeptala se na jméno a začala namotávat manžetu. Zároveň jsem se pohledem snažila zjistit s čím byl pacient na operaci. Bylo mu kolem 23. Aby řeč nestála, tak jsem se rozhodla, že svoji zvědavost vyřeším jinak. ,,S čím, že jste to byl na operaci?" Pacient se na mě zlostně podíval a vyloženě zařval: Se šulinem!! Tak jsem se lekla, že mi spadl tlakoměr málem na zem. Ještě teď slyším smích jeho spolupacienta.... :D

Při praktické maturitě jsem o pacientovi řekla, že má periferní kanalizaci místo kanylaci :D

Zdravím, jsem studentka třetího ročníku zdrávky. Musím říct že z počátku praxí jsem nebyla moc nadšená, ale po zkušenostech, kdy se na vás pacienti dívají jako na anděla, který mu pomáhá se toho povolání už nechci vzdát. Můj nejmilejší zážitek byl, když jsem se starala o jednoho čiperného dědečka, který mi při každé mé návštěvě vyprávěl vtipy. Třetí den, kdy jsem se starala o jeho blaho mi najednou řekl že mi chce něco dát. Daroval mi knížku z roku 95 s vtipama ze zdravotnictví. Blažený pocit, když jsou vám lidé takhle vděční. :)

Já měl pacienta, který si vytáhl z krku kanylu tak mu dávali novou na sále kde jsem asistoval. Říká se tomu zavádění kanyly, nebo-li kanylizace no a dojdu zpět na oddělení. Sestra tak co jste dělal a jaké to bylo ? A já jo super dělali jsme kanalizaci...Byl to asi druhý den na souvislé praxi.. :D

Přišla jsem jednou na pokoj, kde ležely dvě paní. Jedna paní na tom pokoji měla tendenci, když se vyprázdnila, stáhnout si plenkové kalhotky a někam to schovat. Ten den, jsem to velmi dlouho hledala, než jsem to objevila nacpané v duchně. Jsem jí řekla: No nevím, jestli to byl dobrý nápad dát pokaděnou plenku do duchny. A ta paní na mě: pstt! Nemluv o tom, ten chlap potom na mě furt úchylně čumí! Jaký chlap? No ten v žlutém tričku! Tady vedle! Ale to je paní....:D To je jedno, stejně vypadá jako chlap :D

Jednou na střední mě sestra poprosila,že slečna na jednom pokoji by se chtěla vymočit,ale nemůže chodit.Tak jsem přišla na pokoj k slečně(mohlo jí být tak 25) s podložní mísou v ruce,odkryla peřinu a nestačila se divit. "Slečna" měla místo vagíny penis. S překvapením v obličeji jsem odešla pro "bažanta" a vrátila se zpět. Omluvný pohled "jí" naštěstí stačil .. :-)

Stalo se to během souvislé praxe...byli jsme se spolužákem zrovna na jednom pokoji a jeden pán měl opravdu hooodně velký,nateklý šourek ...shodou okolností byl zacévkován a připojen na močový sáček,který byl k prasknutí plný a můj spolužák povídá"Ten pytel by jsme měli vypustit,ať vám nepraskne" ..Když tohle řekl byla jsem díky Bohu na odchodu z pokoje protože sem se musela začít smát,zmíněný pán se na něj totiž vyděšeně podíval,ale pak mu nejspíš došlo o kterém "pytli" to mluví :)

Měla jsem praxi v DS a měla na starost pána,který byl nesoběstačný a nemluvil.Vezla jsem ho na hydraulické židli do koupelny.Napumpovala jsem židli akorát tak,abych mohla pána navést nad vana a spustit ho,ale nedošlo mi,že mu skrz díru (kam se dává mísa na stolici) visí mužská chlouba.Pěkně jsem se rozjela,protože byl těžký,ale těsně u vany jsem o něco zabrzdila. Pán,který tam v životě neřekl ani slovo,začal křičet a vyjmenovávat různé nadávky.Já vůbec netušila,až přiběhla sestřička a obeznámila mě,že jsem mu tam skřípla koule :D

Mám vystudovanou zdravku a ve studiu pokračuji dál na vysoké škole. Ve své praxi jsem se již setkala s mnohými názory a postoji k otázce: zdravotní sestra a tetování. V některých nemocnicích jsem viděla pár potetovaných sester (a to i třeba celé potetované zápěstí u ARO sestry) a v dalších jsem se zase setkala s názory, které tetování u zdravotníků razantně odmítají (přitom potetovaný lékař nevadí nikomu ...). Sama již několik let sním o kerce na zápěstí ale mám strach, že bych pak těžko našla práci. Hrozně mě tyto postoje rozčilují - proč by zdravotní sestra nemohla mít tetování? Pouhá otázka vkusu ... a v dnešní tolik "tolerantní době" mi tyto názory připadají poněkud jako diskriminace.

Během praxe na ambulanci: Šla jsem se sestřičkou a panem doktorem na vyšetření mimo ambulanci, což znamenalo pozamykat všude dveře (vpředu i vzadu). Když jsme se vrátili na ambulanci, sestřička odemkla pouze zadní vchod. Chvíli jsme s panem doktorem seděli v ordinaci (jen já samotná bez sestřičky) v tom se ozvalo ťukání na přední dveře - byla to paní uklizečka, chtěla odemknout aby mohla uklidit ..... a když odcházela pronesla na mě s vážným hlasem: ,,Sestři, mám vás tady zase zamknout??' :D

Na praxi jsem měřila pacientovi tlak, upevnila manžetu a řekla mu, že jsi může položit ruku. Pacient nelenil a položil mi ji na prso.

Když jsem byla na praxi na chirurgické ambulanci, jezdila jsem často s pacienty na RTG, za den slyšíte asi 100x "Nádech a nedýchat", když jsem pak přišla na praxi na internu a měla jsem natočit EKG, připojila jsem si pacienta a automaticky jsem mu řekla "Nádech a nedýchat" pohled sestřičky, která mě měla pod dozorem byl k nezaplacení!

Ptá se doktor zdravotní sestry: „Co jste řekla pacientům v čekárně, že se na mě tak smějí?" "Celkem nic, jen že je nový druh chřipky, který se projevuje dobrou náladou a že na to dáváte neschopenku, i kdyby byli simulanti."

Jako studentka střední školy, jsem se ráno na předávání služby dozvěděla, že pacient o kterého budu ten den pečovat je ležák. Když jsem si tedy nakráčela s pozdravem na pokoj s tím že udělám hygienu, zjistila jsem že tam pacient jaksi není. Po cestě na sesternu s dotazem, kde se pán nachází jsem tohoto "LEŽÍCÍHO PACIENTA" potkala, jak si vykračuje po chodbě :-D

Jednou jsem na praxi na interním oddělení měla na starost pokoj, kde byl slepý a nesoběstačný starší pacient. Při hygieně, kdy jsem ho donutila vstát povídám: ,, VIDÍTE, jak krásně sám stojíte!" Pacient se po mě v tu chvíli divně podíval, ale přešel to bez poznámky. Po snídani jsem mu nesla léky a povídám: ,, vidíte tu skleničku na tom stolku, tak s ní si zapijte léky!" a pacient odpoví:,, Vy už si ze mě děláte srandu, vždyť jsem slepý jak patrona! " :D

Studuju zdrávku a za tu dobu na praxích přicházím na to, že jakýkoliv biologický odpad z dolní části těla mi nevadí tak, jako z té horní. Zkrátka nemohu vystát zvratky a u těch už jen to, když slyším jak někdo zvrací, hned se mi žaludek zvedá také, déle pak hleny, nebo odsávání zahleněných pacientů...Zdravotnictví a péče o pacienty mě baví, ale zkrátka tohle nezvládám. Má někdo stejný problém? :/

Nejvitpnější zažitek jsem zažila, když jsem na pooperačním pokoji, utírala jednomu dědovi zadek. Nějak to nevychytal a pustil to pode sebe. Na pokoj přišel pan primář a říká: "sestři tady něco smrdí" koukal na mě, tak musel vidět, co dělám, takže na blbou otázku blá odpověď: "to bude hovno pane primáři" Chvíli na mě koukal, pak jen pokýval hlavou a řekl, ať vyvětrám a odešel... Ten děda, co jsem ho přebalovala se začal tak smát, že si šprknul ještě jednou :)

Trocha černého humoru: Na úplně první praxi kterou jsem kdy měla, jsem byla vyslána na pokoj s cílem dovézt pacienta do koupelny a provést řádnou hygienu, přišla jsem na pokoj a povídám: Tak pane N., půjdeme do koupelny, pan se na mě usmál, odkryl deku a říká: já bych rád sestři, ale já nemám nohy. Byla jsem úplně mimo, ale teď je z toho fajn historka :-D :-)

Na praxi se mne zeptal pacient, zda se může podívat na moje prso. Byla jsem zaskočená a až po chvíli jsem zjistila, že se chtěl podívat na jmenovku.

Na praxi jsem se pěkně nasmala tomu, jak spolužačka šla podávat ordinace a přišla z pokoje zpatky na sesternu a povídá: "ale holky, na pokoji čislo 6 žádný pán Clexane neleží."....:)

Přivezli nám pacienta na příjem a jeho manželka mi povídá: "sestřičko, on je v noci takovej neklidnej, ale jak mu dám ten HALOGEN, hned je to lepší!" :-)

Prováděla jsem s pacientem Mini mental test, když jsem se dostala k otázce - Co je tohle a ukázala jsem na závěsné hodinky na košili, pán mi pohotově odpověděl, že to je PRSO :D Načež sem neunikla zrudnutí a zaskočenému vysvětlování, že to jsem na mysli neměla. :)

Výborný pocit je, když jste s pacientem ve sprše, on se koukne sobě mezi nohy a řekne vám: "Sestři, ono by to ale ještě šlo" :-D

Ten pocit, když pacoš řekne, že je asi připrdnutej a má to až na zádech je k nezaplacení :-D :-D a to nemluvim o šahání do plen a o otázkách mám náký špinavý ruce...:-D

Nikdy nezapomenu na chvíli, kdy mi na hlavu spadl stojan s klystýrem a všechno bylo všude.

Zážitek z praxe ze střední .. Na všeobecné chirurgii mě spolužačka poprosila, abych ji pomohla napolohovat pacientku. Když jsme přišli na pokoj, postavili jsme se k paní a já jsem řekla: "Tak se chyťte za hrazdičku, zapřete se o paty a my vám pomůžeme nahoru." Jen co jsem to dořekla, paní se na mě šeredně podívala a spolužačka mi pošeptala že paní nemá nohy. V tu chvíli jsem v pr*eli viděla... Paní byla vstřícná mou omluvu přijala :)

Jednou jsme s "kolegyní" šly vypustit paní stomii...Když ta stolice tekla do podložní mísy, tak "kolegyňka" prohlásila: "Ty vole, to vypadá, jako čokoláda na vaření!!" :D Myslela jsem, že jí v tu chvíli zabiju..Paní naštěstí byla trošku hůře slyšící, takže nic nezpozorovala. :)

Na svojí první praxi v nemocnici jsem ucpala umyvadlo stolicí, která vypadla ze žíňky pacienta.. A strašně sem nesnášela, když na mě koukala učitelka, jak poctivě meju pánovi přirození .

Díky jednomu zážitku na praxi byla moje přezdívka na střední Klystýra. :)

Jednou, při praxi na gerontologii, jsem paní nachystala sklenku s vodou, emitku a dávala jí kartáček s pastou do ruky. Paní se podívala na mě, na kartáček, na stolek (kde měla kelímek s protézou) a znovu na mě. Ten pohled byl k nezaplacení :D dostala jsem šílený záchvat smíchu. K tomu všemu opodál stála učitelka a všechno viděla :D

Vite,kolik je potreba doktoru na zmereni krevniho tlaku? Tri: jeden namotava manzetu,druhy posloucha fonendoskopem tepnu a treti manipuluje s nafukovacim balonkem:D

Není nic lepšího než ,když se vám pacient po.... ve sprše. Když si pak vezmete do ruky cedník, nevybaví se Vám cedění těstovin:-D

1)Jednou jsem sepisoval seznam věcí pacientce, která ležela na chíře po amputaci PDK. Všechno probíhalo v klidu, až do doby, než jsem zvedl nad hlavu pletenou ponožku a na celý pokoj se filozoficky zeptal.. "ona má jen jednu?" v tom přišla spolužačka a něco zadrmolila a já jí rozuměl, že to má jako žínku a zopakoval to nahlas co si myslel.. no ženský na pokoji něvěřícně koukaly, pak mi to docvaklo :D 2) se stejnou holčinou sme stáli mezi futrama na chodbě a kecali.. v tom jel na vozíku pacient po amputaci nohy z jejího pokoje a jí nenapadlo nic lepšího, než se ho zeptat kam jde no chvíli na ní koukal, jeslti si nědělá pr*el pak teda jako že pohoda a odpověděl jí, že na pokoji je hroznej vzduch, tak se chce vyvětrat aspoň na chodbě... no odpověděla mu hezky.. "jj tak jen běžte" :D

Se skupinkou jsme jednou polohovali pana, ktery byl uadruplegik.. byl super a hrozne mily:-) kdyz jsme odchazeli, sestricka rekla, ze kdyby byl problem jakykoliv, at si zazvoni. Az jak jsme vysli nam to docvaklo, pan se nastesti zasmal a prijmul nasi omluvu :)

Spletla jsem si na pokoji lůžka a podala ATB úplně jiné pacientce. Dozvěděla jsem se to na druhý den od pacientky, která ta ATB měla dostat. Říkala, jako .. v pohodě, já jsem dobrá a ta stará snad poprvé v noci spala a nehulákala :DD. Od tý doby jsem si dávala kurňa bacha na značení pokojů a pro jistotu se ještě dvakrát ptala od které strany to počítají .:D

http://www.youtube.com/watch?v=m2H9L4_oe5U Krásný den! :)

Hláška pacientky, která trůnila na gramáči: Sestři já asi tak trochu smrdim. (Byl to fakt děsnej puch) :D

Když jsem chodila do třetího ročníku, byli jsme se třídou zvoleni na den otevřených dveří, abychom prováděli nové zájemnce o studium. Jedna z návštěvnic byla dívka, která ukončila střední ekonomickou školu a chtěla k nám na vyšší, řikala jsem si že to bude mít nejspíš těžké když není z oboru ale že nejspíš nějaké základy zná, jenže když jsem jí předváděla odbornou učebnu a ukazovala různé pomůcky, zmínila jsem se a tady tedy máme pomůcky proti dekubitům. Slečna se na mě tak podívala a poté říká co je to ten dekokubit? Tak jsem jí to vysvětlila co to je, jak vzniká, jak se léčí, ukázala na obrázkách a ukázala názorně na figuríně jaká pomůcka se kam používá. Když k nám ale poté nastoupila už od prvního dne se tvářila namyšleně, jako by jí škola ležela u nohou a že ona je chytřejší než učitelka a že má školu v kapse, měla jsem pak celkem radost když jsem zjistila že nedávala ani jeden předmět a proto po měsíci odešla. :)

Moje nedávná příhoda z odborné praxe. Pacient si zazvonil s tím, že potřebuje podložní mísu. Hned jsem mu vyhověla a dala ji pod něj. Když jsme jej šly se sestřičkou utřít, čekalo nas po odhrnutí peřiny nemilé překvapení. Mísu jsem zasunula moc dozadu a všechna stolice byla v posteli. Naštěstí to přešel jak pacient, tak sestřičky s usměvem :D.

Není nic lepšího než když na Vás vyteče půl vaku Clinomelu.Měla jsem v něm špatný set tak jsem si vzala ten spravný a jak tam clinomel visel na stojanu tak jsem to z něj rovnou vytáhla.Ovšem mi nedošlo že to nemá nějakou pojistku.Zkrátka když jednou prorazíte tu membránu není cesty zpět..všechno tohle se stalo v době návštěv.Nikdo nic nezpozoroval;)))

Často se pacientek při přijmu ptám, jestli jsou ženaté. A také se mi jednou stalo, že po náročných ranních hygienách byl můj obličej obdařen hnědým flekem... ano... stolice=))) Nechápu, jak jsem mohla být tak "šikovná" =)))

Jednou jsem vypouštěla stomii a vylila to pacientce a sobě na nohy. Zážitek k nezaplacení! :)

Zdravím, jsem studentkou třetího ročníku a doted nevím, kam se stolicí z mísy. v nemocnici jsou čistici mistnosti s myckou a zachodem (spise vylevkou). poradite mi prosim? muzu misu dat do cisticky i se stolici?neucpe se to? samozrejme bunicinu vyhodim. nebo jak to delate? dekuji :)

myslím, že po přečtení těchto přiznání prudce vzroste prevence lidí, aby se nikdo nedostal do spárů šílených sester jako jsou tady..:D

Nikdy nezapomenu na praxi na CH2, pri rannim mereni TK a TT jsem se zapovidala se starsim panem, o tom jak je zvlastni a neobvykle, kdyz ma nekdo za prijmeni jmeno. Byl to rozhovor asi 5 minutovy. Ten trapas, kdyz jsem se zeptala na prijmeni pana, ktery lezel vedle, vse to slysel a odpovedel mi muzske jmeno:-D zasmali jsme se, ale.i tak jsem cela cervena utikala z pokoje.

Jednou jsem na praxi na interním oddělení měla na starost pokoj, kde byl slepý a nesoběstačný starší pacient. Při hygieně, kdy jsem ho donutila vstát povídám: ,, VIDÍTE, jak krásně sám stojíte!" Pacient se po mě v tu chvíli divně podíval, ale přešel to bez poznámky. Po snídani jsem mu nesla léky a povídám: ,, vidíte tu skleničku na tom stolku, tak s ní si zapijte léky!" a pacient odpoví:,, Vy už si ze mě děláte srandu, vždyť jsem slepý jak patrona! " :D

Vážené kolegyně, vážení kolegové, Česká asociace sester v posledním období registruje signály z praxe, které poukazují na nevhodné pracovní podmínky, neodpovídající personální a technické vybavení pracovišť ohrožující kvalitu poskytované péče, nárůst administrativy a jiné. Prezidium ČAS považuje tyto zprávy za alarmující. Chceme získat ucelenější informace z praxe, aby bylo možné tuto situaci řešit. Proto bychom Vás chtěli požádat o vyplnění zcela anonymního dotazníku. Dotazník naleznete na: https://docs.google.com/forms/d/1x0P3J_CFMgyDJrqhyUwVzkg5g6WX7hVsvSwcLP_KrB8/viewform. Prosíme o šíření dotazníku i ostatním zdravotníkům, kteří nejsou členy ČAS. Čím větší vzorek respondentů získáme, tím validnější informace budou k dispozici. S výsledky šetření budete seznámeni na našich internetových stránkách.

Dobrý den, vím,že se to na přiznání sester moc nehodí..ale vím,že tu máte všichni hodně praxe.. jsem v devítce a rozhoduju se,jestli jít na lyceum a potom na vyšší odbornou a bude ze mě sestra,nebo na asistenta. když ste tu všichni tak otevření tak sem se chtěla zeptat jestli opravdu zdravotní sestra ty zadky neutírá:D,to dělá jenom pečovatelka?.., poradíte mi prosím ? :)

No já si ty věci radši nechám pro sebe :D

Ja nikdy nezapomenu na to, kdyz jsem zacala prevazovat stomii a nez jsem stacila nalepit novy sacek, skoncil na mne obsah strev.

xDDD užasný!

Přivezli nám pacienta na příjem a jeho manželka mi povídá: "sestřičko, on je v noci takovej neklidnej, ale jak mu dám ten HALOGEN, hned je to lepší!" :-)

Jsme 4.ročník Střední zdravotnické školy a rádi bychom poprosili o rozkliknutí odkazu a LIKE na fotku , zabere to vteřinku , děkuji ! :)

Vzpominam si na dobu..kdy jsem nastoupila na plicni odd. ..uplne prvni pracovni misto po maturite..byl prijat bezdomovec..a ja mela uplne prvni nocni s mou skolitelkou..a bohuzel tez prvni exitus..byla jsem z toho zdrchana..ale pan bezdomovec me rozesmal..sly jsme zpatky na sesternu od neboztika..a mily bezdak cupel u sesterny a prave vykonaval potrebu..ja mu tehdy rekla..tady nejste na nadrazi..bezte s.ati na WC..a na sesterne jsme vybuchly smichy..na svou uplne prvni nocni nikdy nezapomenu..:D

Právě to po sobě čtu a vidím,že mi tam zmzela číslice.O rodiče jsme se starali 7,5 roků.Tatínek se dožil 90let a maminka 88let-to jen na upřesnění. Jiřina Hlis.

Ahoj Lenko,děkuji Ti za doporučení stránek Přiznání sester! Určitě se taky ráda zasměju a zavzpomínám.Jsem v důchodu,rodiče mi ,5leté péči zemřeli,tak jsme zůstali doma s manželem sami.Doposud jsem ještě hlídala pětiletého pravnoučka,ale tento týden se odstěhovala za svým budpocím manželem do Ostravy-Poruby na Francouzskou ulici.V září se má vdávat a opět čeká další přírustek do rodiny.Občas kouknu na Facebook,ale moc tomu nedám.Raději čtu.Budeš-li mít chvilku,napiš pár vět o sobě.Jiřina Hlisníková

Ahoj, nabízím práci v ambulanci praktického lékaře - R, O směny. Zajímavé platové ohodnocení, 5 týdnů dovolené, přátelský, milý, mladý kolektiv. Požadujeme SZŠ a nebo VŠ, registrace výhodou ne podmínkou. Nástup nejlépe již od 1.6.2014. V případě zájmu mě neváhejte kontakt petra.svobodova@mojeambulance.cz

Krásné ráno všem ( sloužícím i nesloužícím :) )! Jaké byly vaše pracovní začátky a nástupy do zdravotnictví?

Jak jste prožili Vánoce? Pracovně? Odpočinkově? Nějaká "vánoční příhoda"? :)

Tak sestřičky, kdo se první podělí o nějakou tu vtipnou historku? :)

Polohovaly jsme s kolegyní pacientku na ventilátoru a vždycky když jsme jí řekly, aby pokrčila nohy nebo nám jakýmkoliv způsobem pomohla, ventilátor začal pískat a pípat,tudíž nám odpovídal. Nás to tak strašně pobavilo,až jsme vybouchly smíchy a pacientka chudinka vůbec nechápala,co se děje a myslela si,že se smějeme jí,protože úplně lehká nebyla (cca 100kg)...ráda na to vzpomínám. :)

Vždyť to anonimní není když Vám napíšu email nebo zprávu !!! :) Podstata internetového přiznání je založá na tom, že nikdo nikdy nemůže dopátrat kdo se k čemu přiznal! Dá se to lehce založit na googlu nebo twittttru :)))