Taková ta trapná situace z hodiny dějepisu, kdy vás profesor sleduje, zatímco se pomocí složitého mechanismu (založeného na gumičce) snažíte trefit brambůrku do otevřené pusy spolužáka, profesor se začne smát a jediné co řekne je: "Kolego ..."

Chci všem, co jsem učil i neučil poděkovat za rok, na kterej se nazapomíná. Byli jste nejlepší. Jeden učitel tělocviku :)

Když mě profesor vyvolal k tabuli ke zkoušení, ohlásil jsem sám sebe, že chybím. Prošlo mi to, nikdo mě nepráskl.

Dneska jsem vyhodil proud v celé škole jen proto, abych měl čím přispět do přiznání.

Vždy před kompozicí z matiky mám chuť unést malého syna matikářky z primy a požadovat výkupné v podobě předem vypracovaného zadání písemky.

Po maturiťáku jsem zavolal jedné nejmenované, ale zásadové matikářce na mobil a vyjmenoval jsem ji celou tabulku goniometrických funkcí zpaměti. Ve 3 hodiny ráno.

Již čtvrtým rokem studuji německý gympl. Umím použít všechny časy, podmiňovací způsob, dokážu i popsat jednotlivé části rezistoru v němčině. Teprve dneska jsem se dozvěděl, jak se řekne strom.

Když jsem byla menší, bála jsem se lidí z vyšších ročníků kvůli jejich nestoudné slovní zásobě a drsňáckým výrazům. Nyní se ze stejných důvodů bojím primánů.

Přestoupila jsem z Jergymu na FX a dodnes to považuju za nejlepší rozhodnutí svého života!

Pokaždé, když procházím školou, narážím na nové žáky, které jsem nikdy předtím neviděla

Přijde mi vtipné, jak skoro každou přestávku chlapci ze 3.A sedí jako největší páni v átriu a krutě hodnotí zejména dívky z nižších ročníků, přitom se svým vzhledem opravdu mohou zůstat jen u toho hodnocení...

Mám podezření, že náš nový pan ředitel je ve skutečnosti převlečený plyšový medvídek. Na hodnějšího člověka narazíte jen zřídka.

I rychlost myšlenek v mé hlavě při testu je rychlejší něž školní wifi.

Když jsem před 6 lety nastupovala do 1N, neměla jsem ani potuchy, že to je německej gympl. Nikdo mi to neřekl...

Nejmenovaný pan telocvikář: Takhle zpevněnej zadek musíš mít, když děláš prdeláče! Takhle jako já! No tak... sahni si!

Jednou jsme před hodinou pustili z erárního počítače na plný koule "Bič" od Krucipüsku. Shodou okolností to bylo v C1 a shodou okolností za zdí zrovna probíhalo jednání vedení školy s oblastními inspektory. Během ohlušujícího "to chce bič! …rád bych tě zahřál…" nás rychle za sebou navštívila zástupkyně i ředitelka. Palec nahoru, že to dokázaly přeřvat.

Prodal jsem klukovi z prváku všechny učebnice o polovinu dráž, než jsem je sám koupil. Byly mezi nimi i ty, který v životě nepoužije. Ujistil jsem ho o opaku.

Nikdy jsem se nenaučil správnou pádovou techniku. Ještě žiju.

Většina lidí si myslí, že gympláci jsou namyšlení. Ale ve skutečnosti jen závidí naši dokonalost.

V rámci tréninku na věneček jsem si tajně v laboratoři biologie zatančil valčík s kostlivcem Ferdou....dvakrát...nikdy neodmítl.

Jednou jsme s kamarádkou strávily celou hodinu TV zavřené ve švédské bedně. Paní profesorce sice nevycházely počty při rozdělování do skupin, nicméně hlavu si s tím nelámala.

Doufám, že přiznání GFXŠ nezaložil pan profesor Šída.

Vždycky, když si myslím, že jsem naprostá nula, tak se rozhlédnu po třídě a všechno je zas v pohodě.

Občas, když začínáme nultou a mám blbou náladu, zabouchám školníkovi na dveře od bytu a rychle zdrhnu. Hned je mi líp, když vím, že je nás víc vzhůru tak debilně brzo.

Začínám uvažovat o tom, že si do kánonů povinné literatury přidám Petákovou.... :D

Nesnáším všechny ty se oblizující a se oblejzající páry.

Na povel nejmenovaného profesora jsme se pomocí vidličky ze školní jídelny vloupali do jednoho auta na parkovišti za školou a odsunuli ho do prostřed vozovky, aby ho odtáhla odtahová služba. Dostali jsme za to kopie na kopírce.

Udělil bych Nobelovu cenu za literaturu tomu kretivnímu jedinci, který vymýšlí názvy jídel v jídelně.

Nejmenovaný paragán z našeho ústavu by podle všeho měl pobírat invalidní důchod, páč kdykoli po něm chceme, aby nám předvedl nějakou gymnastickou kreaci tak se okamžitě uchopí za rameno a spustí: "Hoši, já fakt nemůžu, to rameno zlobí, víte... Ale pádovou techniku bychom si mohli zopakovat" :D

Ukradl jsem z pomůcek v chemii značně opotřebovanou lžičku, abych měl čím sníst jogurt. Až po půl roce jsem zjistil, že jsou plastový lžičky zdarma v kantýně.

Když jsem měla prezentovat před jedním nejmenovaným profesorem geografie, oblékla jsem si krátkou sukni a tílko s výstřihem. Dostala jsem 90% a spolužák, jehož prezentace byla očividně nejlepší, měl jen 85%.

Schválně říkám svým žákům špatným jménem a čekám, jestli mě opraví nebo jestli se mě bojí.

Když mám něco odeslat e-mailem a nemám to, odešlu e-mail bez přílohy. Potom se profesorovi omlouvám, že chyba asi nastala u odesílání a že mu to pošlu hned další den.

Pred rokem jsem byl ve skole az do pul 5 a uz se mi nechtelo domů, tak jsem spal v ucebne. Skvele, probudit se rano na svym miste. Doted se divim, ze to uklizecky nezjistily.

Jedna zeměpisářka vyučuje pouze podle prezentací. Na konci hodiny si pak zapíše, kde s tou třídou skončila. Jednou se nám stalo, že jí asi jeden zápis vypadl, a tak nám začala vykládat včerejší hodinu. Nikdo ze třídy nezradil, takže jsme se celou hodinu bavili tím, že jsme jí odpovídali na již včera položené otázky, přičemž paní profesorka nás chválila, jak jsme chytří. Vůbec jí to nedošlo. Po hodině však za námi přišla, že už ví, proč jsme byli v hodině tak neklidní a že máme příští hodinu očekávat test. Oko za oko, zub za zub :D

Baví mě lhát rodičům na dnu otevřených dveří.

Nikdy jsem nepsal test u jistého profesora češtiny na jiný než Jablonex papír.

Jsem přesvědčen o tom, že oktaváni maturující před osmi lety byli mnohem inteligentnější, než jsme my.

Zbožňuju paní Kuglerovou. Už sedm let je něco jako naše babička, kárá nás, když uděláme něco špatně, chválí když uděláme něco dobře, a je neskutečně hodná a zábavná. Nechápu, jak jí může někdo nemít rád, protože já mám vždycky chuť za ní příjit, obejmout jí a "poňuňat".:)

Když mě omrzelo kradení propisek spolužákům, začal jsem to poměrně úspěšně praktikovat u učitelů.

Přiznávám, že kdybych byla wifi-router, taky by mě děsila písnička "Jedna dvě, Šída jde, Šída si jde pro tebe..."

Na dnešním představení v Malém divadle jsem měl celou dobu chuť vyskočit a jít jim říct, že stejně nikdo z nás nerozumí německy (skoro) ani slovo, a že je jejich snaha zbytečná. O čem představení jsme se všichni dozvěděli až doma z internetu. ZALAMANDA!

Z flashky profesorky jsem ukradl zadání písemek z chemie na celý rok a rozdal to po třídě. Myslel že mě budou mít rádi. Neměli.

Naše rozvrhy mi připomínají periodickou soustavu prvků :)

Jednoho parného čtvrtka nám jedna nejmenovaná třídní matikářka oznámila, že se na hodině matematiky budeme dívat na video ze "Zábavného světa matematiky". Načeš přišla na hodinu nejmenovaná češtinářa a prohlásila:"Video, ze zábavného světa matematiky? To je dobrá oxymoron!" Po tomto legendárním výroku celá třída vybuchla smíchy.

Když jsem byl v primě a starší studenti mě předbíhali ve frontě na oběd, kousal jsem je do lýtek.

Nedávno jsem si se svým přítelem dala sraz u skříněk. Když jsem slyšela kroky, otočila jsem se a vrhla se školníkovi kolem krku. Od té doby se mu vyhýbám obloukem:)

Když jsou k obědu špagety, sedám si ke stolům u zdi, zády k jídelně, aby nikdo neviděl, že je neumím jíst jako normální člověk.

Občas se musím hodně držet, abych při zkoušení svých studentů nedostala záchvat smíchu z těch žvástů, co občas navykládají...

Zamiloval jsem se do paní v kantýně.

Vysklil jsem skříň v učebně dějepisu během přednášky generála Hněličky jen proto, že holka vedle mě řekla, že jí rajcujou "zlobiví kluci".

Když byl jeden nejmenovaný profesor biologie na škole nový a paní ředitelka mu přišla zkontrolovat výuku, byl tak nervózní, že nám napovídal při zkoušení.

V C1 jsem vyskočil ven oknem a zaťukal ředitelovi na okno.

Když jsem vezla naprosto opilou jistou profesorku fyziky z maturitního večírku, tak mi před domem utekla s tím, že domů nejde :)

Nikdy mě nenapadlo, že díky tomuhle gymplu fakt budu mít daleko lehčí život na výšce :) DÍKY!

Jednou se schoval spolužák pod lavici a nechal se zavřít v učebně biologie, načež vpustil dovnitř nás ostatní a natáčeli jsme rozhovor s kostrou. Báli jsme se z učebny vyjít, tak jsme vyskákali oknem.

I přes déšt jsme totálně zpunkovali školní výlet a běhání nahých lidí po kempu a koupání ve dvě ráno, je teprve začátek!

Pohled na nejmenovanou profesorku výtvarky s hlavou na stole tázající se sama sebe... Za co bože, za co ?... Mě utvrdil v tom, že se blíží předčasný konec hodiny.

Přiznávám se, že mi přijde vtipné, že přiznání GFXŠ má asi 3x víc fanoušků než oficiální stránka školy!

Jednou jsme na jedné záchodové kabince přepsali nápis "Nepoužívat, rozbité" na "Používat, nerozbité". Druhý den školník musel manuálně vyčistit mísu, protože se tam někdo vysral.

Vždycky mi přišlo, že osmiletý gymnázium je úplně jinej vesmír. Dávám to za vinu dlouhodobému půseobení vlivů gymnázia.

Těsně po našem maturáku mě spolužačka, co se starala o organizaci, požádala, abych našel dobrovolníky z nižších ročníků a za odměnu jim rozdal čokolády. Usoudil jsem, že vstup zdarma by pro ně měl být dostatečnou odměnou a čokolády jsem spolu s dalšími 2 spolužáky hrdě zkonzumoval.

Tajně nenávidím 3/4 svých spolužáků a myslím si, že jsou to idioti.

Občas jsme využili nesvědomitosti jednoho nejmenovaného profesora, který nám často ztrácel testy, a při zkoumání závěrečné klasifikace jsme se dožadovali 90 % hodnocení za aktivitu popř. jiné věci.. Vždy jsme ho dostali.

Z toho učení na maturitu mi asi jebne. Plánuju vycpat si břicho a říct, že sem těhotná. Třeba se profesoři slitujou!!

Spolužáci se mi v kvintě cestou na švp smáli, protože moje taška byla skoro větší než já. Já jsem se smál taky, protože v ní bylo 5 litrů alkoholu

Za našeho mládí - prima až kvarta - byl "bombový poplach" takřka na denním pořádku, později, nečekané volno kvůli falešně nahlášené bombě ve škole, naprosto vymizelo. Proto jsem, již po úspěšně složené matuřitní zkoušce, nechtěl bývalé spolužáky z nizších ročníků o tuto kratochvíli v podobě několikahodinové evakuace školy připravit. A tak jsem se zeptal, kdy by se jim hodilo volno a když psali kompozici z matematiky, tak jsem chraplavym hlasem z budky u školy zavolal na policii , že ve škole je bomba..

Papírové utěrky a toaleťák jsou na záchodech pouze v den konání třídních schůzek a první školní den.

Miluju, když pan ředitel vypráví příběhy. Ať už mluví očemkoli, díky jeho hlasu to zní jako mírumilovná a krásná pohádka... :

Mám svaťák, ale k učení se nemůžu dokopat!

Mám dojeme, že kdyby jedna nejmenovaná paní profesorka na matematiku a zeměpis neměla k dispozici projektor či meotar, nevěděla by, co učit ;)

Když byla sbírka na povodně, ukradnul jsem uklízečce sava a věnoval je postiženým lidem. Asi můj nejlepší skutek za celé 4 roky na gymplu.

Nepamatuju si, že bych v maturitním ročníku stál frontu na oběd.

Němečtí učitelé dodnes nerozdýchali, že jeden frajer do školy přijel v Porsche, zatímco oni jenom ve škodovkách.

Na každý školní fotce vypadám jak debil.

Z nostalgie se chodím podívat do své staré skříňky, od které pořád nosím klíček :) Letos ji má nějaká slečna. Posílám pozdrav :)

Naše třídní se s námi z nám nejasných důvodů nepřišla vyfotit. Uskutečnili jsme plán B a vyfotili se s ředitelem.

V sekundě jsem dala v biologii, do psí hlavy šunku a ještě v sextě tam byla. Změnila tvar i konzistenci, pozici však nikoli.

Jeden učitel fyziky si o hodině zapálil ,aby nám ukázal laserové paprsky

Pokaždé, když čtu na homepage o dalším úspěchu některého ze studentů naší školy, připadám si stále víc neschopně a mizerně.

mám doma asi 150 "Bridžů", krom asi tří,které jsou na záchodě, jsem nepřečetl ještě ani jeden

Naštvaný na nejmenovaného tělocvikáře, jsem po hodině s ním, kdy on byl stále v tělocvičně, kopal do dveří od jeho kabinetu. Netušil jsem, že za těmi dvěřmi je nejmenovaný profesor geografie. Buď měl dobrou náladu, nebo pochopení, protože po mé výmluvě s tím, že jsem zakopl a upadl na dveře už se na nic víc neptal.

Onehdá jsme se umluvily, že pokud odmaturujeme, přespíme v tělocvičně ve švédské bedně. Myslím, že je čas.

Jednou jsem před hodinou angličtiny namaloval na dveře krucifix. Učitelka, která se nikdy předtím neopozdila snad ani o minutu přišla o dvacet minut později dost zmatená a hned zase někam odešla

Ze školní jídelny si nesmazatelně pamatuji 3 jídla: "Pochoutku četníka ze Saint-Tropez", "Karlovarský kotouč" a "Grenadýrský pochod". Nemám tušení, jak ty jídla vypadají nebo chutnají, ale bezpečně jsem je měl pokaždé, když jsem si zapomněl navolit obědy.

Na reparát jsem se učil dva dny, uspěl jsem.

Z učebny Chemie bylo hezky vidět na kuřácké pauzy našich milých pedagogů v zeleném atriu. S obdivem jsme sledovali um motaných cigaret pana H.... a rychlost s jakou pan Fr...c na tři potáhnutí zlikvidoval svou cigaretku. Rozhodli jsme se tedy sestrojit papírové vlaštovky, rakety a další polétavý materiál a napsat na tyto vzduchoplavce hesla typu: "Kouření Vás zabije"; "Smrdí to"; "Rakovina snadno a rychle"; "Nekuřte, není to zdravé" apod. Následně jsme společně vypustili tento arzenál letců se vzkazy směr vzduch-země (atrium)…Pedagogové se nezlobili kvůli textům, nýbrž kvůli pocitu přímého ohrožení špičatými hroty vlaštovek, které je bez varování atakovaly. Následky byly spíše mírné a domluvení snadno odhalitelným viníkům se neslo v duchu domluvy...

Jednou jsme od nejmenovane chemikarky dostali test, podle ktereho se melo zjistit, kdo je ve tride agresor. Vymysleli jsme si zcela novou spoluzacku a svedli na ni uplne vsechno.

Až po maturitě jsem poznal, že je to na gymplu vlastně fajn a teď mi hrozně chybí.

Z učebny biologie jsem ukradla vycpanou břehuli obecnou a doteď ji nevrátila, ale zato se mnou v průběhu let navštívila nejednu hospodu.

Jedné nejmenované angličtinářce už asi rok téměř celá třída píše do pracovního sešitu místo úkolů jen nesmysly, protože když vidí že tam máte něco napsaný bere to jakože jste ten úkol udělali.

Uvidět jednoho profesora informatiky je horší než když ti přejde přes cestu černá kočka. Jednou ho potkáš a celý den nejde wifi.

Během tří let usilovného studia francouzštiny na tomto gymnáziu shledávám, že jediné, co umím, je správně vyslovit slovíčko "nikolikerověk" ...

Jednou za mnou běžela uklízečka z přízemí až do prvního patra, protože jsem nebyla přezutá (bylo léto a sucho,podotýkám). Díky bohu jsem měla náskok,tak jsem se jí stihla schovat na záchodě, kde jsem seděla dobrých 10 minut, protože jsem se bála, že na mě bude čekat a zabije mě.

Když jeden starší profesor biologie a chemie na odpoledních hodinách usíná, usínám také. A to sedávám v první lavici.

Přišel jsem první den do školy posilněn slušným hulivem a pak jsem měl o hodině schízu, že se jedna nejmenovaná učitelka češtiny nafukuje. Ve skutečnosti jen přes prázdniny hodně přibrala.

když máme v němčině ve dvojicích vymýšlet rozhovor, naschvál tam používáme sprostá anglická slovíčka, protože naše němčinářka neumí anglicky

Jednou v zimě jsme s kamarádkou nalily školníkovi tři litry vody do popelnice, ve které uchovával posypovou sůl. Od té doby si jí schovává...

6 let jsem na hodinách němčiny dokresloval k obrázkům penisy. Německy jsem se nikdy nenaučil.

Zajímalo by mě, kdo opraví tu hutodémonsky krutopřísnou prasklinu ve zdi ateliéru, která ve mne svým vzezřením vzbuzuje paniku a strach, kdykoli se tamtudy procházím. Vedení školy si asi myslí, že tuto inkriminovanou stěnu opraví dobrá karma profesorky K., jež zde má svou baštu. :D

Zlobím se na své minulé já, že si nevypracovalo maturitní otázky během školního roku. Mé současné já se teď mohlo měsíc flákat...

Přihlásil jsem se jako dobrovolník na den otevřených dveří jen pro to, abych mohl návštěvníky od studia na naší škole odrazovat. Hezkejm holkám jsem neřekl nic.

Při hodině francouzštiny v učebně biologie mi v ruce explodovala flaška s medovinou, když jsem se jí snažil otevřít klíčema. Odnesl to vycpaný pták, kterého jsme zrovna v zadní lavici zkoumali a pod lavicí spící spolužák. Neptejte se, co to muselo být za medovinu.

Přiznávám, že mi zde chybi příspěvek: vytrhal jsem ve tride parkety...

Stále žiji v přesvědčení, že naše angličtinářka neumí anglicky a mám tendenci ji stále opravovat.

štvou mě lidi z áčka a béčka, co už maj odmaturováno, pálej sešity, a já stále ještě neumím pořádně témata ani k jednomu předmětu

Často lituji toho, že jsem raději nešla na cukrářku...

Když čtu tak ta přiznání, jenom se utvrzuji v tom, že dnes již bývalou třídu GFXŠ nikdo nepřekoná, pokud jde o pošahané činy o přestávkách. Spustit hasicí přístroj na chodbě u otevřených počítačových učeben, to chce prostě mistry(ni).

Jednou jsem byla na plese mimo Liberec, a potkala jsem kuchařku z naší jídelny. Byla pěkně nakalená a tak sem jí řekla, že některý sračky co vařej se nedaj žrát.

Je to už celkem dlouho, co jsem dostal v hodině němčiny od jedné nejmenované profesorky poznámku: "Ruší hodinu mlčením!"

Při dvouhodinovce tělocviku nás paní profesorka zanechala na začátku hodiny s míčem v tělocvičně a někam odešla. Po půl hodině debatování a pomlouvání jsme se sebraly a zaťukali na její kabinet, že chceme otevřít šatnu. Do konce hodin zbývalo sice ještě 60 minut, nicméně bylo nám vyhověno a my mohly jít svorně domů.

Fascinuje mě, kolik holek kouká po školním Zaynovi. A ještě víc mě fascinuje kolik po něm kouká kluků.

Mám pocit, že náš informatikář má všechny znalosti z dětské knížky o počítačích.

Když někdo sedí v mým křesílku v atriu, vraždil bych.

Celé laborky jsem se bavil představou, jak Fr**c tancuje Gangnam Style...

Pil jsem na školní akci alkohol.

Sedm let, co jsem na gymplu, provádím pozorování a zjistila jsem, že většina holek jsou neskutečný prasata. Neumí spláchnout, natož pak vyhodit ubrousek do koše, a ne vedle něj. Hlavně, že tam některé (ve skupinách o 5 a více členkách) stráví celou přestávku tím, že se malují a "zkrášlují"...

Moje omluvenka od organizátorů jisté akce mi spadla do pisoáru. Když se mě pak třídní ptala, proč je to mokré, tvrdil jsem, že se mi potí ruce...

Řekla jsem školníkovi, že je úchyl.

Postupem času jsem zjistil, že se vyplatí mít sešit jen na matiku, na ostatní předměty nenosím nic. PS: Jsem ve třeťáku, nepropadám, náramně si to tam užívám

Nejmilejší, nejprofesionálnější a taky nejmilosrdnější osobou na gymnáziu je nejmenovaná profesorka chemie a fyziky, která podle všeho učila snad i Hejrovského :D

I když jsem absolventem, stále mám na horní liště záložku na stránky gymplu a je mi líto ji smazat :/.

Ten trapný moment, když se střetnete s Má..... ve dveřích a nevíte, jestli jí máte pustit nebo to risknout a zkusit projít.

Stýská se mi po projevech bývalé ředitelky.

Po třech letech pozorování, analýz a úvah jsem dospěl k závěru, že máme bezkonkurenčně nejkrásnější děvčata ... A Když píšu bezkonkurenčně, tak mám na mysli i Jergym :p :D

Vím, že Vám to bude připadat hrozné, odporné, příšerné... Ale já to prostě musím sdělit celému světu! Přiznávám se k tomu, že nade vše miluji matematiku! Není nic lepšího na světě nežli matematika! Myslím si, že paní matikářka je ten nejúžasnější člověk na celém světě a obdivuji ji, s jakou grácií nás dokáže učit ten nejkrásnější předmět... Ona nás neučí vědu matematiku, ale metodu matematiku, metodu, která se nám může příčit, může se nám nelíbit, ale usnadňuje nám život! Vždy ji na hodině všichni chápeme, ale máme špatné známky, protože se neučíme. Ona ale vždy dokáže v tom nic, co napíšeme, najít něco, co nám zlepší známku. Třeba jenom o půl stupně, ale přesto si ceníme její snahu. I když se mě poslední zmíněné většinou netýká, chtěl bych říct nejenom za sebe, ale za všechny ve třídě, kteří se to stydí říct... Děkujeme, paní profesorko, za vše, co pro nás děláte!

Vubec se jeste neucim na maturitu! A neucil jsem se nikdy a mam stres, ze to nedam, ale nejsem schopen zacit!

Stránky novamaturita.cz už jdou skoro tak špatně jako stránky naší školy a bakaláři.

Přijde mi, že na střední školu máme hodně málo těhotných holek... Když slyším historky z jiných škol, kde všechny už ve třeťáku rodily, tak si říkám, jestli je něco špatně s naší školou, nebo s ostatními.

Dotycne, ktera na chodbe spustila hasici pristroj, jsme po cely zbytek naseho studia interne rikali "Hasičová". Dodnes si nejsem jistý, jak se jmenuje ve skutečnosti.

Vyměnil jsem před hodinou němčiny křídy za cukrové špalky.

při čtení komentářů u velice diskutovaného příspěvku jsem měla slzy v očích. Copak se musíme pořád povyšovat nad ostatní, mít předsudky k jednotlivým větvím na gymplu? Nejsme všichni stejní, některé třídy mají lepší kolektiv, někde jsou chytřejší lidi, někde jsou větší pohodáři, ale nejde to přesně zařadit jen podle zaměření!! Mějme se rádi :-(

To byly ještě časy, když na uklízečky padaly dveře.

Při probírání látky z Biologie o tekoucí vodě, jsem si představoval pana profesora France, jak se nechává "unést" horním tokem řeky, ve středním toku se ukládá, a v dolním toku řeky se usazuje.

V zimě jsme si se spolužačkou nosívaly v termosce "rum s čajem". Nikdo z profesorů nás neodhalil a mrazivé školní dny byly hned o něco příjemnější :D

Jednou jsem omylem jedné matikářce odeslal na mobil milostnou SMS.

Jednou jsem ve ztrátách a nálezech zahlídla docela pěkný bermudy. Sbalila jsem je do tašky, doma vyprala a brácha je dostal k Ježuchovi.

Loni jsem byla na DOD provázet zájemce o studium, v biologii jedna nejmenovaná profesorka vyprávěla, jak si žáci ani nemusí překreslovat to co vidí v mikroskopu, protože jsou napojeny na počítače a dá se to tam uložit..byla jsem velmi překvapená, co to máme za revoluci na gymplu, protože o dva roky dříve jsme museli urputně kreslit a tak jsem se na to po skončení DOD té profesorky zeptala a ona mi s úsměvem odpověděla: "To mi jim jen tak říkáme, aby sme sem šli studovat."

Při hodinách chemie s jistým panem profesorem jsem psala písemky výhradně se sešitem na klíně. Ve většině případů mi to bylo k ničemu, ale občas jsem vyfasovala krásnou 4-, která mi v množství 2 a více zdárně zajistila postup do dalšího ročníku.

Maturovala jsem minulý rok a náš gympl mi moc chybí. Važte si ho, dokud můžete! Bude hůř! ;)

PROFESOŘI na naší škole jsou milionkrát lepší než PROFESORKY!!!!

Vyhodil jsem proud celé školy tím, že jsem při cvičení z fyziky zastrčil oba konce vodiče do zdířek u prodlužovačky.

V prime...se mi podařilo petardou vyhodit záchod dopovetri...kupodivu...když ve vedlejsi kabince nekdo vykonával potrebu:D

Když jsme jako první odešly z přednášky o Americe (20.6.) ještě v jejím průběhu, následovaly nás davy žáků ze všech tříd. Doufám, že z toho nebudeme psát písemku a nedostaneme pětku s váhou 3.

Chodím do prváku a hned po prvním dni lituji, že jsem se sem přihlásila. Je to příšerná škola.

Jednou jsem si všimla primána, který sledoval ony dvě lesby s upřeným pohledem a otevřenou pusou. Nyní, vždycky když jdu kolem něj, civím na něj stejně.

Žasnu nad jednou slečnou z prvního ročníku, která je schopná nosit kraťasy s pasem skoro pod bradou a přitom jí spodem lezou ven obě půlky pozadí. Se spolužáky občas polemizujeme o tom, jak tím asi musí trpět její pohlavní ústrojí.

Když už se blíži konec školního roku a už nic nemůžu dělat se známkami, občas si do školy přinesu vodku a buď jen tak upíjím pod lavicí nebo na záchodech, nebo si ji přileji do krabičky od pitíčka a hrdě ji piju před profesory.

V primě jsme zneužívali toho, že jsme prťata, a naschvál jsme se o velké přestávce na schodišti motali lidem pod nohama. Teprve když jsme vyrostli, chápeme, jak tahla naše hra starší studenty musela srát.

Moji rodiče nikdy neviděli bakaláře.

Do teď se mi nepovedlo pochopit, která strana je přilehlá, a která protilehlá. Za rok maturuju.

Smíření s tím, že stránky školy, suplování a bakalářů jdou jen výjimečně.

Přijde nám, že počet batikovaných triček nejmenovaného profesora se blíží počtu jeho vtipných vtipů. Vidí to tak i jiná třída? Aneb kolik jste jich napočítali vy?

Rozhodl jsem se pro FX jen kvůli jejich nejlepším přiznáním v Lbc. Fakt doufám že se příští rok dostanu :D

v průběhu 8 let jsem se nenaučil fyziku, chemii, SV a francouzštinu, k maturitě z češtiny jsem měl přečtené 2 knihy

Nikdy jsem nezjistila, kde je vlastně ten bunkr, o kterém všichni mluví.

Miluju, když si mě fotí ten děda z paneláčku nad zastávkou. Že prej stojíme na jeho pozemku.

Zbožňuju našeho školníka!

Miluju Beáty elasťáky a chci si je od ní půjčit, ale bojím se se jí zeptat.

Když mě profesor biologie poslal o hodině do jeho kabinetu pro encyklopedii, ukradl jsem mu nejhezčí pero, co měl v kelímku na stole.

Nikdy jsem neviděl svoje Bakaláře.

Je smutné, že po pár letech usilovného a intenzivního studia německého jazyka, si připadám jako jelito, které ze sebe nevyžvaní plynule a gramaticky správně ani jednu větu. Škoda, že hraje tak velkou roli, jakého učitele "schytáte".

Zajímalo by mě, jaký vemeno zlomilo výškařskou tyč. :D Jsem zvědavej, přes co budeme skákat teď. Třeba nám informatici půjčí své nové počítače s dotykovými displeji, přes které se nám bude skákat jedna radost...Oni totiž stejně za rok s jistotou dostanou nové, zase o něco lepší přístroje xD :D

Nyní, když třídnictví převezme paní Voršílková, tak se Petáková stane naše písmo svaté... xD :D

Děsně se mi líběj nohy a zadek mý spolužačky. Naprosto miluju, když stojí před tabulí a já na tyhle části můžu celou dobu čumět. Až dneska jsem se přistihl, že jsem na tom doslova závislej.

Rozčiluje mě, když se mi zde nezveřejní přiznání. Jakožto absolventka si připadám posléze gymplem natolik poznamenaná, že má dávka humoru není evidentně dostatečná pro získání potřebného uznání u dnešní mládeže.

Nesnášim vás, gympláky, když se serete do dvanáctky plný lidí z Pavlovic.

Když chodil místopředseda místní rady ODS v Liberci na náš ústav, měl jsem ho za idiota, který to nikam nedotáhne.

Málem jsem jednu nejmenovanou profesorku plácl přes zadek, protože jsem se domníval, že se jedná o spolužačku. Naštěstí vše dopadlo dobře.

Přiznání GFXS ztratila smysl ve chvíli, kdy se do toho vložila jedna nejmenovaná profesorka společenských věd, která očividně chce, aby autoři vybraných příspěvků byli postaveni ke zdi a popraveni... :D Ale teď vážně! Nedělám si legraci! Anonymní a hlavně na fantazii bohatá přiznání jsou naprosto seriózně rozebírána na společenskovědném semináři jako by se jednalo o válečných zločincích v Haagu :(

Jedno nejmenované individuum ze 3.B mě dohání k šílenství....

Prof. U.....á mi připomíná matku Leonarda z BBT a prof. T..á zase matku z HIMYM.

Nic mě nerozesmálo tak, jako když jsem zjisti, že je Jan Voženílek farář v jednom nejmenovaném kostele v liberci.

Jedna spolužačka je taková... pomalejší. Schválně si z ní dělám srandu před ní, protože vím, že to nepochopí.

Na plavání jsme chodili jenom kvůli příležitostnému smočení Studničky!

Budou mi chybět krásní svalovci z 6N.

Na přijímacích zkouškách jsem seděla v učebně, do které přišel jeden vousatý a postarší učitel s rozbitými pantoflemi. Neviděl ani kolik je hodin aby nám určil v kolik mají testy končit. A po skončení blekotal o tom že neví přesně kdy nám přijdou výsledky. Docela mě vyděsilo to, že je to učitel na fyziku.

Pod schody u vchodu do bunkru je almara se zvířaty naloženými v láku. Jako primán nebo sekundán jsem viděl jedno z těch zvířat, jak se pohnulo.

Můj učitelský to-kill list je znepokojivě obsáhlejší než to-fuck list.

Nĕkterá přiznání tu vůbec neodpovídají inteligenci studenta gymnázia. Až stydno vĕďet, že taková individua navšťevují náš ústav :D.

Nikdy jsem si nekoupila oběd ve školní jídelně, považuji to za zdravotní riziko.

Během rozhovoru s bývalým školníkem, jsem nikdy nevěděla, do kterého oka se mám dívat...

Jeden nejmenovaný profesor to zalomil na schůdku v učebně dějepisu po té, co prohlásil, že už to opravdu nemá cenu.

Jednou jsme dostali na suplování na biologii nového učitele, který nám řekl, ať si dáme na lavici jmenovky. Půlka třídy si vymyslela fiktivní jména a ta druhá si proházela jména mezi sebou. Chudáka jsme ho tenkrát asi pěkně popletli.

Nejednou jsme museli angličtinářce vysvětlovat zadání cvičení v učebnici, protože jim prostě nerozuměla.

Jednou jsem svým spolužákům s vysokou absencí těsně před hodinou ruštiny napovídala, že píšeme kompozici. Všichni se sbalili a odešli domů. Ten den jsme ale měli slíbený film. Celý den jsem pak měla škodolibou radost, že se jim načetla absence za nejlepší hodinu ruštiny v roce.

Jednou jsem dopisoval písemku v kabinetě jednoho nejmenovaného profesora. Neměl jsem papír, tak jsem ho o jeden požádal. Otevřel skříň, ve které byla z půlky vypitá flaška tuzemáku. Díky tomu dopadla písemka velice uspokojivě.

Nasadila jsem si na hlavu čepici s dýňovým motivem a školník řekl , že vypadám jak Harry Potter.

Naše skupina nikdy nikdy nedělala protokol na laborky z chemie.

Na hodinách biologie se v první lavici krásně balí brčka.

Užila jsem si římskou řezničinu s nejmenovaným plavcem.

Jednou po skončení zkoušení u tabule, které po hodnotící stránce nedopadlo zrovna tak, jak bych si představoval, jsem vypustil co nejvýživnějšího tichošlápka v těsné blízkosti vyučujícího a o něco spokojenější se vrátil na své místo. Od té doby jsem od něj vyzkoušen nebyl.

Kuchařkám se zdá úplně normální, rozdávat plesnivý pomeranče.

Jednou se nejmenovaná profesorka angličtiny, t. č. na mateřské, snažila pět minut otevřít deštník vší silou...než za mé pomoci zjistila, že je vystřelovací.

Kvůli tělocvikáři Folkemu jsme si část třídy nakoupili tangáče a schválně při nástupech stáli ve volejbalovém předklonu a hlásili "to je teplo-už". Malinovku jsme kupovali po basách a pili na ex během 5ti minutových přestávek. Z kabinetu chemie jsme kradli promývačky a vyráběli z nich vodní dýmky.

Občas přehazuju písmena na klávesnicích v učebně P2...

Na hodině informatiky jsem omylem shodila všechny počítače a zastavila jsem asi tak na půl hodiny výuku,protože nejmenovaný profesor si s tím nevěděl rady.

Zdá se mi, že se Nkaři neumí chovat slušně. Hlavně na chodbách...

Znepokojuje mě jeden student gymnázia, kterého jsem už několikrát viděl se stejnými kalhotami, jako má moje sestr

Před vyučujícím jsem předstíral, že chodím o hodinách na wc. Přitom jsem se chodil jen protahovat, nebo koupit něco do kantýny. Pokud byl nákup větší, schoval jsem ho do koše na petky. Po hodině jsem si nákup vyzvedl a patřičně pochutnal.

Vymazal jsem z učitelského účtu (zůstal tam přihlášený) program Bakaláři a proto celou středu odpoledne nešel. Nechápu jak se jim to povedlo spravit:-(

Občas před hodinou němčiny rozmočím všechny bílé křidy, abychom mohli zdržet výklad tím, že nejdříve služba musí dojít pro nové.

Před a po tělocvicích jsme se spolužákem předváděli v šatnách hlasy zvířat a po poslední hodině tělocviku si pro nás teprve přišla zástupkyně poté, co jsme se skvostně naučili paviány. Uklízeli jsme se školníkem lavice poslední den školy po vysvědčení.

Jednou jsme v záchodové míse na chlapeckých záchodech v přízemí našli velké hovno. Bylo tak velké, že jsme všem ze třídy říkali, aby se na ten "zázrak" šli podívat, hádali jsme se, jestli ho tam vůbec mohl zanechat člověk, a strašně jsme se tomu smáli. Intenzita našeho smíchu se velmi změnila (u těch, kteří si nenavolili oběd, se snížila na nulu, u těch, kteří tak učinili, se naopak zvýšila na nesnesitelnou hodnotu), když jsme přišli do školní jídelny. K obědu byly karbanátky, které vypadaly přesně jako to hovno! Od té doby si nemůžeme být jisti, co vlastně jíme...

Přijde mi že z osmiletýho jsou zaostalejší.

Kvůli nové profesorce tělocviku bych šel klidně až na světa kraj... 8)

Jednou jsem narazil v pochybném baru na nejmenovaného učitele. Chtěl jsem si u něho šplhnout, ale než jsem k němu došel, tak jsem zaregistroval, že je tam se svojí žákyní. Vsadil bych se, že má dobré známky.)

Když jsme ještě měli staré skříňky, zamykali jsme spolužákům, kteří neměli vlastní zámky, skříňky našimi zámky, aby se do své skříňky nemohli dostat.

Nevím čím to je, ale když se lidé vrací z kantýny s pizzou v ruce, mám vždy nutkání jim tu mňamku vyrvat z ruky a sníst...

Z duše jsem nenáviděla Taibrovy písemky na ABCD. Po těch hrůzách na VŠ na ně teď s láskou vzpomínám :)

Ten pocit když můžete opravit německé učitele..

Strašně nesnášim všechny ty nesportovní barbíny z naší školy. At se zvednou a jdou něco dělat! Pořád jich jenom přibývá a nedá se s nima vůbec pavit. Škoda...

Před školou sem rozházel kapesníky a kvůli tomu že si to vyfotila školníkova manželka naše třída letos nikam nejede na výlet.

Přes výslovný zákaz něolika profesorů informatiky občas ovládám počítače prsty a ne stylusem.

Největší záchod i s umyvadlem (ten na holčičích) je ideální pro sex.

Jedna nejmenovaná profesorka angličtiny u sebe vždycky nosí takovou příšerně skřípající křídu. Pokaždý když uprostřed hodiny odejde ze třídy pryč, mám sto chutí jí tu křídu sebrat. Docela by mě zajímalo co by po mém činu a jejím návratu následovalo :D

Používám třídní e-mail na vstup ke věkově omezeným videím na YouTube.

Ve studentskem senatu jsme jednou odhlasovali zmenu zvoneni/melodie. Zvolili jsme rycny DnB a ten pak zahajoval kazdou hodinu a prestavku. Doslo to tak daleko, az jedna z ucitelek chtela podat vypoved a mne na chodbach ostatni ucitele otevrene vyhrozovali tim, ze mi to nandaj u maturity. Mel jsem asi dva mecice do maturity a tak me to dost vydesilo. DnB jsme tedy asi po tydnu stahli.

Prokopnul jsem dveře ke chlapeckým záchodům u malé tělocvičny.

Jednou na chodbě jsem trénoval akrobatické kreace do Ninja factoru na Pavoučí stezku. No, ale jaksi jsem zapomněl na nástěnky... Od té doby tam chybí kus plexiskla a lev Leo nemá ani zdání...

Mám neustálé nutkání koukat se na Bakaláře. Obávám se totiž, že z nich budu něco potřebovat zjistit, když zrovna nepůjdou.

Přistihla jsem tělocvikáře v kabinetu. S tělocvikářkou.

Ten pocit, když se zvedáš z pytle v atriu za pomoci topení a šáhneš do žvýkačky :)

Moc dobře vím kde je hodina, ale chodím pozdě a dělám že jsem nevěděl kde jsme.

Někdy na záchodech vyndávám role toaleťáků z těch zamčených krytů a potom si s nimi hraju na hasiče, jak rozmotávají hadice. Uklízečka má asi radost

Když jednou moje spolužačka spala o hodině fyziky s otevřenou pusou, vyndal jsem z nosu holuba a dal jí ho do pusy. Od té doby už nejsme kamarádi.

Když byla zima a škola obklopena lešením, jedné nejmenované profesorce na češtinu jsem trochu sněhu nechala roztopit před prahem do třídy. Jakmile otevřela a vstoupila do třídy, uklouzla. To se nešlo nesmát.

V prváku jsem si od spolužačky půjčila sešit na okopírování, když jsem jí ho chtěla po škole vrátit, tak jsem jí nezastihla v šatně, ale zjistila jsem, že si jen odskočila. Ani nevím jak mě to napadlo, ale jelikož si nechala ve skřínce klíče, tak jsem jí do ní vlezla, necha se zamknout a tiše čekala až přijde. Když se vrátila, holky jí řekly, že už sem šla domů a že sešit jsem jí dala do skřínky. Nikdy nezapomenu na její pohled když místo sešitu viděla moje nohy a vyděšeně zařvala. Nikdy jsem nikoho tolik nevyděsila a jsem na to pyšná, navíc si myslím, že bych se do té skřínky pořád vešla !

Jednou jsme o volné hodine rozstřihli černý pytel v atriu. Z díry začaly létat polystyrenové kuličky, proto jsme si připadali jak na jatkách, vypadalo to jako poylstyrenová fontánka. Za chvíli byly kuličky všude, tak jsme díru ucpali temperou, sbalili se a odešli.

Rád jsem na chodbě zdravil lidi, který jsem neznal pozdravem "Ahoj draku. / Ahoj dračice." Nikdy mi nikdo neodpověděl, ale jejich vykulený výrazy mě baví do dnes.

zajímalo by mě, jestli ten, kdo zveřejňuje přiznání na fb dělá i něco jinýho, než sedí u počítače.....

Když se mě některý z kantorů zeptá, co chci po škole dělat, tak odpovídám výbuchem smíchu... :D

Na Modrým dnu jsme v noci pochcali kliku od hlavních dveří školy.

Při hodinách němčiny v učebně P2 jsem se s oblibou bavil rozebíráním starých počítačů značky Dell.

Díky deskám spatřených ve ztrátách a nálezech jsem si nemusela vypracovávat maturitní témata z angličtiny.

Moje heslo na Moodle/Novell je už čtvrtým rokem "ganja".

O hodinách vlastně vůbec nedávám pozor a hraju na iPadu s kámošem přes bluetooth pinčes.

Někdy si v již opravené písemce přepíšu špatnou odpověď na správnou a pak jdu za učitelem s tím, že se musel přehlídnout. Téměř vždy jsem si o stupeň polepšil.

Před měsícem jsem ve frontě na oběd narazil na jednu úžasnou dívku, mám takový dojem, že ze 3N. Od té doby se snažím zjistit její jméno, bohužel bezúspěšně. V té době měla několik copánků do půlky délky vlasů. Ovšem nyní, nosí vlasy rozpuštěné. Vím, že v pondělí a středu končí ve 13:50. Věděl by někdo její jméno? Předem moc děkuji :)

V prvních letech na gymplu jsem se náramně bavil tím, že jsem chodil do školní knihovny dělat bordel v kartotéce...

Bavím se tím, jak tu bývalí absolventi dělají ramena a rozdávají moudra, přitom když byli v našem věku, tak toho nevěděli o moc víc

Jednou brzo ráno jsem si s někým povídala u schodů do jídelny a snídala jsem u toho. Najednou přiběhla uklízečka a začala na mě řvát, ať si okamžitě vezmu koště a zametu v místě, kde stojím, protože před chvílí vytírala a já jí tam nadrobila...

Nikdy jsem nezažil, že bych tak proflákal období, kdy se očekává, že bych něco měl dělat.

Zajímalo by mě, jestli uklízečky maj nějaký rozpis, v kolik kde uklízet, protože uklízet v 7:24 boční schodiště u šaten, zamknout tam dveře, aby se člověk nedostal včas do třídy je humus!

Před pár lety jsem na školní akci v Londýně vypil láhev becherovky (dárek pro rodinu), kterou jsem následně schoval "svým" angličanům do špinavého prádla. Několik dalších měsíců jsem se bál, že mě kvůli tomu vyloučí.

V zimě jsme si se spolužačkou nosívaly v termosce "rum s čajem". Nikdo z profesorů nás neodhalil a mrazivé školní dny byly hned o něco příjemnější :D

Nevím zrovna, že když profesor nespí všichni jsou hluční a nerespektují svého profesora, ale když usne tak najednou nastane ticho - zvláštní :)

Po skončení odpolední výtvarky, kdy je škola už téměř prázdná, cestou z ateliéru ke skříňkám závírám všechny dveře, které nechává uklizečka otevřené. Občas se projdu i několik pater.

Zaskočilo mě, jak se pro nejmenovaný ročník stala volba stužek alfou i omegou veškerého bytí, že div si zúčastnění neroztrhají občanky :D... Proboha, lidi, tam venku se lidé nerozlišují podle toho, zda měli tyrkysovou nebo brčálově zelenou stužku. xD Akorát se rozhádáte kvůli takovému sentimentálnímu klišé jako malá děcka.

Zajímalo by mě, kdy se jedna jistá uklízečka usměje. Ten její nataženej xicht už mi leze krkem.