Desatero přikázání pro PČG 1) Sděl tajemství bližnímu svému, a sdělíš ho všem svým spolužákům 2) Nedostaneš oběd nižších ročníků, neb to mají rozpočítané 3) Nesmilníš s učitelem svým, leč budeš za štětku 4) Nenapadneš primána, trest důtky stihne tě 5) You shall not pass! Dokud ti nebude osmnáct 6) Nebudeš uctívat jiného boha než-li Schönigera 7) Jméno své a pouze své školy budeš opěvovati, ostatní gymnázia jsou Satanovy zkoušky 8) Alespoň jednou za život vydáš se na pouť k svatému místu, Vietnamské hospody zvané u Saigona 9) Nepřijdeš-li k alkoholu sám, přijde alkohol za tebou 10) Budeš-li pošetilý a navštivíš toalety v přízemí, Bůh ztrestá tvou troufalost a poznáš utrpení Amen

Jednou jsem měl náhodou v septimě k dispozici auto, tak jsem si řekl že vstanu i na tu nultou, když už si tam můžu dojet. Dobrý, sednu do auta, jedu a najednou vidim nějakýho borce se srandovní pletenou čepicí, jak tlačí píchlý kolo a už podle vyrýsovanejch lýtek jsem poznal, že to je Schoniger. No tak jsem ho nabral a vzal s sebou na naši hodinu těláku do školy. Po zbytek roku jsem na tu nultou už nemusel.

Jednou jsme v malý tělocvičně před tělákem házeli spolužáka do duchny. Najednou přišel Eda a zařval: ,,Dej si dvacet kliků". Nevěděli jsme na koho kouká, tak jsme si je dali všichni.

Vždy se chci smát, když vidím prvačku, co s tunou make-upu splývá se stěnou.

Největší kontinent, 45 miliónů km čtverečních, 4 miliardy lidí, ale stihnu ho probrat za 2 vyučovací hodiny. S láskou, Váš Kurt

Zajímalo by mě, jakýho idiota napadlo dát focení všech žáků školy na den, kdy je poslední zvonění

Vždycky mě fascinovalo, když se držela za něco minuta ticha a jako podkres tam hrálo do ticha rádio.

Dlouho jsem se neradoval tolik, jako při poslechu dnešního hlášení.

Jednou jsem otráveně stál frotnu na polívku a když sem byl na řadě, ozvalo se zamnou: "Tak šup, šup, ať to sype!" S doměním, že jde o spolužačku, jsem přes rameno štěknul: "Jéé, tak se neposer ne?!" Proces pokračoval v klidu dál, jen když sem tam odsaď odcházel ke stolu a otočil se pro lžíci, zjistil sem, že zamnou ve frontě stála naprosto bezeslova Kondelová..

Panu Wirthovi jsme jako výraz naprostého vděku koupili novou košili. Napařil nám za to test a nikdy ji na sebe nevzal.

Vždycky mě trápilo, že nevím, proč má jeden z učitelů na hlavě bouli...

Z biologie jsem prošel jenom díky tomu, že jsem 3 roky stahoval plátno a zapínal počítač.

Celý půlrok se těším na to, až budeme mít k obědu tortillu.

Celý čtyři roky jsem se bál víc kuchářek než kantorů...

Jednou mě Čermochová poslala s jejíma klíčema do kabinetu pro nějaký modely, tak jsem jí cestou přeobjednala pár obědů. Má mi uznávat body za postup.

Když občas vídám (hlavně u zrcadel na dívčích záchodech) ty nanynky z nižšího gymplu, jak na sebe hází tolik make-upu, že by se tím dala vymalovat školička, říkám si, jestli je to opravdu v jejich věku normální, nebo jsem jen nepostřehla, že stát zlegalizoval dětskou prostituci. Chtěla bych všem těmto zmalovaným písklatům vzkázat: Nevypadáte jako starší holky, vypadáte jako mladší štětky. A taky nenoste výstřihy jenom proto, že vám maminka minule k Vánocům dala první podprsenku. Nemáte na to. I když si myslíte že ano, nemáte.

Nesnášim letošní prváky. Nejsou na škole ani dva měsíce a už se roztahujou, jako kdyby jim ta škola patřila, nepřezouvají se, vykuřujou si o přestávkách a předbíhají na obědech i čtvrťáky..místo toho, aby měli respekt. Zmrdi.

Jednou jsem dostal kvůli Musilovi třídní důtku, protože jsem se s nim hádal, že nepůjdu na klokánka.

Vždycky jsem se děsil hodin chemie s Nechvátalem. Seděl jsem v první lavici u katedry a pokaždý když mrdnul pěstí do stolu, to se z toho člověk málem posral.

Přiznávám, že jsem se na gymplu naučila především psát a používat taháky, chodit za školu a lhát bez zčervenání tváří. Všechny tyto dovednosti se mi po odchodu z gymplu velice hodily.

Letošní prváci mi připadají jako špatný vtip.

Dneska jsem si konečně po osmi letech při posledním zvonění kurevsky užil každýho mladšího šmejda co mě sral a pořádně ho zkropil.

Šel jsem na gymnázium, protože jsem nevěděl co se svým beznadějným životem.

Jsem už asi starej, když pamatuju dobu, kdy každá židle v Cčku měla vlastní stoleček...

Vždycky mě nasere: "bohužel už nejsou, jenom croissanty".

4letý gympl mi připadá méněcenný.

Přiznávám se, že ačkoliv chodím na francouzštinu již 3. rokem, prakticky nedám dohromady kloudnou větu...

Miluju, když poprosím paní bufetářku o chipsy za 8 a ona odpoví:"8"...

Nenávidim letošní primány, všichni jsou zajebaný namyšlený mr*ky, co předbíhaj ve frontách i třeba kvintány nebo i starší. Jsou drzí jak opice a neskutečně si vyskakujou. To bych si v primě nikdy nedovolil.

Záměrně jsem hulil před testy z filosofie, aby mi to víc pálilo. Pokaždé jsem dostal za jedna.

Když se to nepřehání s docházkou, tak je ten gympl vlastně strašně pohodová škola.

Jednou jsem potreboval potvrzeni od doktora, abych nedostal par neomluvenych hodin. Takze jsem jel misto prvnich par hodin k lekari. Vymyslel jsem si, ze mam strevni potize po ranu uz asi dva tydny, a ze nevim proc, ze to prislo z niceho nic. Dostal jsem priserny strach a srdce mi zacalo busit rychleji, myslel jsem ze mi jde o zivot, kdyz mi doktor rekl ze mi musi udelat analni vyter, aby zjistil jestli mam v poradku stolici. Pochopil jsem ze jsem udelal nejvetsi chybu meho zivota kdyz jsem rekl, ze mam strevni potize..... Dal mi nejakou tycku, a sestricka mi rekla, at to tam vstunu. Bylo mi trapne. Zacal jsem se smat, cely zivot mi probehl pred ocima, vzdyt jsem chtel jenom posranou omluvenku...

Na tělocvik jsem vždycky nosila jenom jedny tenisky ven i dovnitř. Zdravím paní Ančincovou.

Vždycky mě zajímalo, jestli je to oko skleněný.

Být blbcem na téhle škole je těžké, konkurence je příliš vysoká..

Zajímalo by mě, proč je nájezd a záchod pro invalidy az po schodech v 1.patře.

Záměrně frau Šímový immer vehre připisuji úplně cizí lidi na zasedací pořádek, má v tom potom vždycky zmatek a poněvadž už zapomíná, tak je každá hodina naoprostej zmatek protože furt každého přesazuje tak aby seděli správně. Zabijeme tím vždy tak 15 minut.

Nejtěžší úkol na gymplu byl, když mi jeden nejmenovaný šilhavý profesor řekl, ať se mu koukám do očí.

Až odejde letošní Oktáva B, tak bude gympl mnohem tišší a míň perverzní škola.

Vždycky mě v zimě pobaví, jak ty fabriky u budky klepou kosu a třepe se jim cigáro u držky.

Když jsem ještě chodívala na gympl, dohodli jsem se jednou všichni ve třídě, že odevzdáme testy nepodepsané a nevyplněné. Bohužel jsme si ale pro tento "vtípek" vcelku nešťastně vybrali pana Thomase. Nehnul ani brvou a všem nám s naprostým klidem napsal pětky...

Vždycky, když si myslím, že je na tom náš gympl špatně, tak si vzpomenu na Ostrovskej, Chodovskej a dalši pseudogymnázia a hned je mi mnohem líp.

Miluju, když vycházim z jídelny a vidim tu frontu až do 1.patra

Vím proč se přestalo jezdit na turisťáky do Chorvatska. Někteří studenti začínali být muskulaturnější a vyrýsovanější než pan Schoniger.

P. Kubátová mi připomněla, jak vypadá jednička z testu z matematiky po 6 letech s Jiřím.

Není těžké vystudovat PČGKV, pokud jste zručný s iPhonem.

Tolik mi nevadilo, když nám učitelé zabavovali na lyžácích alkohol. Ale to že ho i vypili, to mě štvalo dost.

Při našem posledním zvonění jsem vyrazil dveře primánům v šatně. Byl jsem tam jimi při vybírání výpalného proti své vůli zamknut a potřeboval jsem nutně odejít. Šlo to jak po másle.

Podezírám Thomase, že na ty svoje tříbodový hody fixama do koše po škole trénuje, aby si pak mohl pokaždý vychutnat ty udivený překvapený pohledy. Jo a nikdy jsem ho neviděl minout cíl.

Bezmezně zbožňuju Kváču, i když většinou děsně smrdí.

Pil jsem v šatně pivo, byl jsem přistižen a dostal jsem podmínečné vyloučení. A přitom to byla jenom desítka.

Někteří kantoři byli ve středních letech už když učili moji mámu..

Každou hodinu dějepisu po nás natahuje ruce Smrt. A není to proto, že bychom se dějepisu smrtelně báli.

Dokud byla učebna fyziky s dlouhejma, starejma a pokreslenejma lavicema, vždycky jsem na 20 minut šla pod lavici, kam nebylo vidět a v pohodě jsem svačila. Pak to začala bejt nuda, tak jsme dělali závody, kdo nepozorovaně projde za lavicema celý kolečko. Pár lidem se to povedlo. zahrádkář si toho nikdy nevšiml...

Jednou, když jsme měli od devíti, jsem šla ze šatny do třídy a viděla jsem Přádu vylézat z dámských záchodů.

Na gymplu se strašně zapejká, jen by mě zajímalo, jestli je to tak odjakživa, nebo je to jenom naše generace.

Těláky jsou mnohem lepší od doby co nám draxal pouští Miley Cyrus

Suplování na pondělí mě opravdu nepotěšilo.

Je mi líto kantorů, nad kterými zvítězila technika. (neschopnost ovládat PC, žaluzie atd.)

P. Sykorová měla dosud za celý školní rok tři různá trička. Počítám jí to.

Jídelna byla přecpaná, místnost s nízkým stropem, stěny odřené od dotyků nespočetných těl. Poškrábané kovové stoly a židle natěsnané tak, že se lidé navzájem dotýkaly lokty. Zohýbané plechové příbory a otlučené bílé hrnky. Pokřivené podnosy, na kterém ženská v okénu každému přisunula misku s šedorůžovou omáčkou, kus chleba, kus sýra, hrnek černé kávy vítěztví a tabletu sacharidů. Je to sice Orwell, ale pro mě to vždycky bude spíš popis naší školní jídelny.

Dle slov tělocvikáře patřím mezi šťastné jedince, co zažili tělocvik na uměle osvětleném hřišti - v 7 ráno. Jsem opravdu poctěn.

Byl jsem seřván za nepřezouvání se kantorkou s minimálně pěticentimetrovými podpatky. Ach to pokrytectví.

Naše škola mě naučila správně velice efektivně předbíhat ve frontách.

Vždycky když jsme dělali s Přádou něco v PT, tak jsme seděli vzadu u těch kabelů. Bavili jsme se tím, že jsme je postupně vytahovali. Byli i šikovně popsaný, takže člověk věděl, koho tím ve třídě odpojí od internetu. Akorát jsme si jednou nevšimli, že zahrádkář u jednoho z těch pc něco dělá, tak jsme si pak šli pokecat s ředitelem.

Pokaždé, když projdu kolem šaten, tak citím takový divný zápach. Skoro jako kdyby si to někdo ve škole i pěstoval...

Vždycky když jdu po schodech, mám chuť shodit dolů všechny co se roztáhnou přes celou šířku a stojí na fleku jak hovada.

Dnes jsem v šatně cítil víc, než v Coffe shopu v Amsterdamu.

Užijte si maturitu, o zkouškovým na ní budete s láskou vzpomínat.

Vždy, když byla angličtina 6. hodinu, řekli jsme učitelce v 13:10, že už je 25 a jestli nás nepustí na oběd...Většinou to prošlo.

Občas závidím těm co propadli a jsou na gymplu o rok dýl. Takovou pohodu už člověk moc nezažije.

Přiznávám se, že vám všem přeju veselý Vánoce, alkoholovej vstup do Novýho roku a spoustu dalších zážitků na PČG.

Jednu dobu jsem často zapejkal různé hodiny a místo nich jsem byl na čaji a pokecu s paní vrátnou.

Jednou když jsem obědval v jídelně, ke mně přišel Buchtel a zařval: "Konečný, žereš jak prase."

Letošní primáni jsou ujetý... Vůbec nedělaj blbosti... Žádný vyražený dveře, žádná popsaná šatna, žádný kondomy na klice... Loňský primáni byli lepší...

Mám velký respekt z té paní kuchařky, která nabírá omáčky, ta kdyby nějakému studentovi dala facku, tak končí.

Na jedněch laborkách z chemie se jistý roztok kyseliny dostal paní učitelce do kafe. Ta si ničeho nevšimla a další týden chyběla kvůli žaludečním potížím. Měli jsme strach, aby to rozchodila. Rozchodila.

Když vidím ty držky, co to po nás zdědí, až odejdem, je mi do pláče.

V sekundě jsem přemaloval paní profesorce Vaňkové v atlasu skupinu kardinálů na společenstvo prstenu, protože jich bylo devět, a připsal jsem i jména od Froda až po Gandalfa. A ona si byla jistá, že to udělal jeden kluk z paralelky.

Patřím do bývalé party otroubenců paní Vaňkové

Jednou jsme čekali ještě před starou biologií na hodinu a v tom z kabinetu vylezl Petřík, že nám dneska odpadá bižule. Tak se všichni rozprchli, ale mě a další čtyři holky si zavolal, že mu utekly pakobylky, ať mu je pomůžeme v kabinetě pochytat, že na ně pořádně nevidí.

Těšim se, až na posledním zvonění všem pěkně spočítám těch 8 let útrap.

Po schodech chodím zásadně u zábradlí, abych mohl z lepšího úhlu pozorovat výstřihy všech holek o půlpatro níž.

Poblila jsem Vaňkovou před jídelnou, zrovna když byla největší fronta.

S kamarádem nesnášíme němčinu, párkrát jsme jí i zapekli, nic nesnášíme víc než nejmenovanou Frau. Jednou se nám na ní moc nechtělo, přišli jsme v klidu minutu před zvoněním jako vždy, služba donesla do třídy rádio a kamarád dostal nápad, že nastřihne kabel, aby trochu naštval Frau. Tak jsem mu půjčil nůžky, jenže se to tak trochu vymklo a on to přestřihl celý a jelikož sedíme v první lavici a jsme cizí, tak si samozřejmě správně Frau myslela, že jsme to byli my. Naštěstí jsme to udělali bez povšimnutí ostatních, kteří se nás pak ještě zastávali. Zabili jsme tím půlku hodiny a ještě jsme jí celou prosmáli...pomyšlení na to rádio bez konce kabelu mě rozsekává ještě teď

Chci se vidět na vejšce, se svým momentálním přístupem to rozhodně nebudu zvládat

To, že se na školních výletech chlastá o život, to mi u nás na gymplu přijde normální. Ale že už holka na těch výletech i š**á s vedoucím, to už mi hlava nebere..

Vymysleli jsme si několik chráněných lokalit pro referát o ochraně krajiny. V jedné, jmenuje se Jánský vrch a je u Chebu, rostou kytky, které vypouští místo kyslíku hélium. Vyučující nás pochválila a popřála hodně zdaru s bojem o uznání přírodní rezervace, v jejímž čele má stanout ochránce František Vomáčka (jestli tenhle člověk existuje, tak sorry)...

Fascinuje mě, jak mají lidi z posledních ročníků pořád potřebu běhat na oběd.

Jednou jsem dal Růžičkový pěkný ramínko. Odletěla asi dva metry a pak mi dala pěstí do zad.

Asi 70% každého mého úkolu z frániny má na svědomí Google Translator.

Díky jedné němčináře, která sama osobně "strašně vtipně" říká, že je alte hexe, se i na vejšce nervim před každou hodinou němčiny, přestože nová učitelka je skvělá. Tak hluboce zakořeněný odpor k předmětu mi nedokázal vštípit žádný jiný učitel, i když se někteří dost snažili.

Vždy se našel způsob, jak při výpočetní technice obejít zákaz stránek s herním obsahem. Dodnes netuším, co nás tam vlastně učili

Monika Schleicherová má ty nejlepší prsa!

Jako jeden z mála předmětů jsem si vyloženě užíval hodiny fyziky s Thomasem. Vždycky jsem šel na hodinu s nadějí, že mu dopíše fix a jebne s ním přes celou třídu do koše a bude přednášet dál, jakoby nic. Občas to prošpikoval nějakou poznámkou o lásce a když šel člověk k tabuli, tak mu to stejně celý sám nadiktoval.

V bezčipové době jsme si se spolužákem tiskli vlastní lístky na obědy...nikdo na to nikdy nepřišel.

Ti největší zapejkači zůstávají ne téhle škole téměř vždy nepotrestáni...to jednoho dokáže fakt vytočit.

Jednou jsem na chodbě srazila Hankovou, strašně na mě zaječela a šla dál. Ona byla v pohodě a já měla 2 měsíce berle.

Viděl jsem na starých záchodech nápis HOVNO hovnem.

Zoufale se snažím zjistit, koho nachytaly učitelky při sexu v chem. laboratořích... Zatleskal bych jim.

500 Korun mi nabídli spolužáci za to, že budu pár vteřin žvýkat žvýkačku vytaženou z pisoáru. Tenkrát bylo 500 hodně, nechutnala mi.

Díky tomu, že sem chodil na kroužek posilování k nejmenovanému panu profesorovi, sem dycky měl z fyziky za 2 aniž bych věděl něco víc, než že se fyzika píše s tvrdym Y.

Zajímá mě, kde jsou ty propustky, co nám tolik slibovali.

Díky panu Musilovi jsem se naučil chodit všude včas.

Ukrutně jsem ve frontě v jídelně předbíhal prťavý primány.

Před patnácti lety jsme si připadali jako největší rebelové, když jsme pomocí bělítka a černého centrofixu přepisovali jídelní lístek.

Před deseti lety jsem volal do školy jako kámošovo táta. Omluvenka vždy prošla.

Jednou jsem si dal od jedenácti a našel kámoše v šatně, jak si to místo hodiny rozdává s mladou. Diplomaticky jsem zase zhasnul a šel do začátku přestávky do respa.

Vždycky mě zajímalo, proč mají šatny ve sklepě dvoje dveře.

Všem, komu jsem kdy řekla, že studuju PČG, si mylně mysleli, že je to prestižní škola.

Moc se mi líbí, jak někteří chlapci nosí v zadní kapse kalkulačku místo peněženky

Jsem vlastníkem již několika klíčů od laboratorních skříněk a šuplíků.

Kdysi jsme měli ve třídě takovou soutěž, kdo ve "V"éčku vyfotí učitelce pozadí. Vzhledem k unikátnímu rozmístění lavic a tomu, že učitelky se vždycky rády nakláněly čelem k protější lavici, to šlo docela snadno. Jasně že většina úlovků vypada jak záď nějaký bitevní lodi, ale adrenalin to byl dobrej.

Dneska mi na obede ve fronte sahaly nejaky maly holky porad na zadek, a uz me to zacinalo docela srat. Chtel jsem si hrozne usrat, abych je z ty fronty vystrnadil, ale pak mi doslo, ze by to bylo vzhledem ke slozeni me svaciny nefer vuci ostatnim lidem ve fronte, kteri cekali tak dlouho na svuj vytouzeny obed. Rozhodl jsem se tedy priskrtit plyn, ale bylo to naposled, co jsem se drzel zpet. Priste schytate plnou palbu.

Přáda pro mě ve škole ukradl tiskárnu a doteď mi do ní dodává tonery.

Často když jsem zůstal v kabinetu chemie sám, jsem si odsypával chemikálie do připravených lahviček a doma jsem je náhodně míchal. Občas to zabublalo nebo zaprskalo, ale většinou to nedělalo nic.

Jednou jsem si v bufetu kupovala želé žížalu,ale místo jedný jsem nenápadně vzala 4. Bufeťačka si toho nevšimla, cítila jsem se jako rebel.

Většinu učitelů mám v oblibě víc, než svoje spolužáky.

Flusla jsem na laborkach Hendrukovy do caje

Teď, když již nikdy nebudu mít hodinu se Snapem, mám pocit, že už nikdy neumřu. Díky Bože! Teda Šéňo.

Když si pravidelně honim na záchodech ve 2 patře, tak přitom myslím na Pavlasovou, prostě si přiznejme, že je fakt pěkná ženská.

Tři roky v řadě jsem k nemalé "radosti" svých spolužáků od Buchtla dostával jedničku z TV, aniž bych se kdy objevil na některé jeho hodině.

Jeden primán mi zlomil ruku, když mĕ předbĕhl a já se ho snažil odstrčit...

Do školní jídelny jsem zavítal zpravidla 2x-3x za rok, když byla tortila.

Jsem v posledním ročníku, a když se mě někdo z nižších ročníků ptá, co se bere ve čtvrťáku, nevím, co odpovědět, protože si to už nepamatuju...

Občas mám pocit, že se všechna přiznání zveřejňují, kromě těch mých -.-

Vždycky zkoušíme s holkama koukat do očí kuchtíkovi a počítáme, kolikrát mrkne. tik tik tik tik tik

Vždycky jsem si brala moučník určený pro prcky, když se kuchařky nedívaly. Protože kdo by chtěl otlučený jablko...

Myslím, že náš školník je sexy.

Vždycky jsme s kámošema chtěli přespat ve škole na půdě nad velkou tělocvičnou. Nestihli jsme to.

Nechával jsem se vyhodit z hodin hudební výchovy a to tak, že jsem během rozezpívávání svačil. Učitel v letech to nesnášel a poslal mě se projít. Takto jsem měl v pátek vždy první 2 hodiny volné. Škoda ho...

Občas mi chybí žvýkačková zeď v jídelně, člověk si nemusel kupovat vlastní žvejky.

Když přijdete na záchody a jedinej volnej je tam celej zes*anej, je to špatný. Horší ale je, že je to naprosto běžné na dívčích záchodech...

Na poslední zvonění jsem měl vždy s sebou falešné, neplatné mince a házel je maturantům. Nikdy si nevšimli...

V posledních dnech jsem tu četl několik přiznání o paní Šímové. Zdaleka mi však rozum nebere, proč na ní všichni tak nadáváte. Máme jí sice jen od začátku školního roku, přijde mi však velmi sympatická, ať už jejím stylem výuky, tak i její osobností. Pravda - je poměrně přísná a její hodnocení je občas trochu zvláštní. Někdy vyvalím oči, když za pár chyb dává 2- a jindy za poměrně slabý výkon 1. To však nic nemění na tom, že mi připadá jako jedna z nejlepších učitelek, kterou jsem kdy měl.

O posledním zvonění se vyhýbám maturantům přelezením plotu a následně jdu do školy dveřmi u jídelny.

Paradoxně největší chlastačky s alkoholem volně přístupným pro mladistvé pořádá škola. Navíc většina z nich (nás) ho na školních výletech dostane zadarmo..

Strašně moc mě vzrušuje jak si ti "velcí" kluci o přestávce hrají v respiriu s kartičkama.

Při odpoledním "posezení na toaletě" mi do kabinky vtrhla paní uklízečka. S úsměvem jsem jí pozdravil, tak šla srát do vedlejší kabinky.

Už jste si někdy všimli toho, že Musilovi teče polívka z huby, mezi zubama?

Takový to, když každý úkol z němčiny přepisujete 4x, protože frau Šímová na to údajně nevidí.

Jednou bych chtěl poznat všechny vietnamky a vietnamce na škole.

Chodím na pedárnu a strašně rád bych pak šel učit na gympl, zkusit si jaký to je, všechny terorizovat.

Ukradl jsem ze záchodů šest rolí toaletního papíru.

Když občas nemám už ani na začátku měsíce peníze do hospody, nezaplatím si pár obědů.

Když na pisoárech dostanu šach mat, radši jdu do kabinky.

Snad kromě primy jsem ve studenťáku neměl svojí fotku ani podpis ředitele. Nikdo včetně třídních to nikdy neřešil.

Tak už nám to zase začíná, dalších 10 měsíců otrávených ksichtů po chodbách. Neváhejte přihodit nějaký "novoškolní" přiznání, na našem ústavu se děje prasáren víc než dost. Jinak vám přeju, ať vás zase proleze co nejvíc (y).

Pořád čekám na tu chvíli, kdy některému učiteli pod tím náporem odletí knoflík od košile a někoho trefí

Nevím, co do toho králíka v jídelně dávají, ale připadám si pak, jako bych v sobě měla kokain.

Při hodině fyziky s "nejmenovaným" učitelem jsem odešel na záchod, dal jsem si jointa a pak jsem se vrátil. Na hodině jsem usnul v první lavici a učiteli to bylo úplně jedno.

O posledním zvonění jsem se sotva držel na nohou a pálil jsem na všechno co se hýbalo, včetně spolužáků.

Nikdy jsem nechápal proč ředí na obědě to pití, když je to i nenaředěný úplná sračka.

Vždy, když má v jídelně dozor milá malá paní Hendruková, mám chuť jí hodit talíř do obličeje, když mi přes rameno strká nos do jídla.

Pokaždý, když jdu před tělocvikem za Buchtlem, vždycky vidím to nezavřený porno na jeho počítači.

V létě se chodím opalovat na školní zahradu, nikde nikdo není a nikdo si mě neprohlíží.

Při posledním zvonění mě neskutečně bavilo smát se těm pitomcům, co ječeli, že nechtěj být mokrý.

Jednou na školním výletě ve třeťáku jsme byli už docela mazáci a na den jsme měli 3,5 litru rumu a 1 litr vodky v 6 lidech. Výlet trval 4 dny, byli jsme v lihu pořád, ale nikdo nic nepoznal nebo alespoň dělali, že to nevidí.

Četl jsem tu, že lidi ze čtyřletýho gymplu nejsou tak chytrý. Počkejte na vysokou, až budete muset koukat na lidi z různejch nulťáku a celoživotek, to je teprve síla.

Odevzdal jsem ipod ležící v jídelně na stole k zástupci ředitele, občas toho rozhodnutí lituju, nedostalo se mi poděkování.

Vždycky místo chemie nebo jiný zbytečnosti jsme si dole za šatnama natáhli z chemickejch plášťů síť a hráli nohejbal. Byla pohoda. Nikdo nás "ráčkujícím" hlasem nebuzeroval a člověk pak měl větší chuť na oběd.

Byl jsem kdysi svědkem, když se jeden z učitelů nechal vydírat jen proto, že pr*cal ošklivou studentku z nižšího gymplu.

Beru si od učitelů materiály, i když říkají, že jsou jen pro ty, kteří je budou potřebovat.

Vždycky,i když ukrutně potřebuju čůrat,tak trávim na záchodě půl hodiny, než utřu prkýnko a až pak se vyčůrám...děvčata, až tak těžký to zas není, se trefit do záchoda ne?

Až naše školní jídelna mě naučila jíst ryby.

Každej den se koukám na rozvrh 1.B. a pak o přestávkách chodim do pater, kde jsou a pozoruju krásnou hnědookou brunetku, která se neumí přezouvat.

V budově PČG jsem cucal celkem dvě bradavky, přičemž každá z nich měla jinou majitelku.

Pravidelně chodím hulit o hodinách na wc.

Jednou jsem přistihla učitele se skleněným okem přímo, když vycházel ze své sprchy. V tu chvíli mě upoutalo něco jiného, než kterým okem vlastně kouká..

Při prvních hodinách němčiny jsme chodívali s třídnicí. Vždycky jsme se zvedli každý z jedné ze spojených tříd a šli jsme se projít ,tak na 15 minut, jen abychom unikli té děsné nudě a útrapám s naší velmi mladou a nezkušenou paní učitelkou. Po půl roce nás prokoukla a zařídila si vlastní třídnici.

Je mi líto, jak tahle stránka šla do háje.

Nekolikrat jsem chodila s vice kluky ze skoly najednou a bavilo me to, ze se denne potkavaj a nevi, ze chodi s tou stejnou.

Jednou jsem šel o volný hodině vykonat potřebu do prvního patra na levej záchod. Krásně jsem zatlačil, vypadlo to že bych se nemusel ani utírat, ale pak to udělalo "žbluňk" a šplouchla mi voda přímo do řiti. Od tý doby se tý prokletý kabince vyhýbám.

Spala jsem už se čtyřmi učiteli a nebylo nijak tĕžké dostat je do postele.

Jsem na gymplu 7. rok a doteď mě nenapadlo vyhonit si ve škole na hajzlech...

Vituše má krámy, na obědě jí koukala ze zadní kapsy vložka.

Na maturáky chodím zásadně jenom kvůli půlnočkům.

Poté, co mě školník donutil nosit lavice přes dvě patra, jsem ho po zbývající dva roky nezdravil.

Spala jsem již se dvěma učiteli a se třetím k tomu mám nakročeno. Ale jelikož za rok maturuji, bojím se, že to nestihnu.

Varský gympl musí jít s dobou, tak s kostlivcema ven!

Info pro vás: Přiznání, že se učíte nahý nějakej předmět a co všechno u toho stihnete dělat to nevytrhne, chodí mi jedno za druhym.

Za těch sedm let na gymnáziu jsem si dokonce i zvykl chodit tam na velkou.