Toužím po tom stát se akademikem na naší fakultě jenom z toho důvodu, abych mohla vydat skripta 14 dní před zkouškou, a to v nákladu 3 kusů, přičemž jeden výtisk by byl k dostání na Chodově v trafice, druhé v Unhošti v hospodě a třetí v Brně v lékárně.

PF UK pro mě byla jasná volba, ale až po tom, co mi v jedenácti nepřiletěla sova s dopisem z Bradavic.

Po dokončení studia (jsme v 5. ročníku) plánujeme s "kolegy" přijít na první přednášku z teorky, usadit se na balkóně a vzít si vuvuzely, bubny a šály; po tom, co padne ono památné "právo jest multidimenzionální fenomén", rozjedeme pořádný kotel!

Jeden vyučující nám na seminářích správy předhazoval, že skončíme nanejvýš na stavebním úřadě v Žatci. Mám po škole tři roky a pracuji na stavebním úřadě v Žatci :)

Na konci zimního semestru mne v bazénu dost nevybíravě oslovil nějaký uchazeč s přihláškou v ruce, jestli "nevim, kam to má hodit". Slušně jsem mu popsal cestu do dveří č.314 (sekretářka katedry Trestního práva) a jen poznamenal, že musí co nejsilněji bouchat na dveře, že sekretářka špatně slyší.

U nas v baraku bydli takovej strasne protivnej chlap. Nikdy jsem nevedel, jak se jmenuje, az kdyz me ve ctvrtaku zacal ucit spravu...

Slečna nejspíš a doufám, že z prvního ročníku si žádala UZ z římana a z čecha v knihkupectví (na fakultě) :-(

Když je byla na zkoušce z MPV, zkoušející mě v polovině otázky přerušil s jásavým: "Jéé, kolegyně, vy jste se narodila ve stejný den jako Harry Potter!!!....tak pokračujte" :-D

Řekne-li se jazykolam, vybaví se mi § 2334 NOZ: Nepropachtuje-li pachtýř propachtovanou věc jinému, propachtuji ji já.

Chodím do menzy jen kvůli starému pánovi, který vydává jídlo!

Udělal jsem wiki na studijní materiály, abych sám nemusel chodit do školy, spolužáci mi to naplnili svými zápisky a já se měl z čeho učit.

V autě si za přední sklo dávám UZ z tresta, aby si zloději a policajti mysleli, že jsem ostrá.

Ve druháku, když spolužačky diskutovaly o výročí ABGB, jsem si myslela, že je to název kapely. Něco jako AC/DC.

Při odchodu z přednášky, kterou vedl stejný přednášející jako můj večerní seminář jsem se loučil se svým spolubydlícím v první řadě slovy: "Tak večer, vole.". K mé smůle spolubydlící na můj pozdrav nereagoval.. Narozdíl od přednášejícího, který v domnění, že mluvím na něho, zvedl oči od katedry, změřil si mne pohledem a klidným hlasem pronesl: "Nashledanou večer, kolego." Od té doby sháním zápisky od spolužáků.

Při tisku poznámek jsem chybou tiskárny zničil sto listů papíru. Šlo o právo životního prostředí.

V prváku jsem se ze zvědavosti chtěla jít podívat na seminář něčeho z vyšších ročníků a neprozřetelně jsem zvolila správu. Vyučující bůhvíproč směřoval všechny své dotazy na mě, samozřejmě zcela bez úspěchu. Poté rozhořčen zadal těm třeťákům nějaké eseje a slíbil, že jim to u zápočtového testu řádně osolí

Chodim do školy v oblečení, který normálně nosim jen doma a prošoupanejch converskách a užívám si opovrhující pohledy těch rádoby elegantně oblečenjech spolužáků, kteří většinou nevydělávaj vůbec, nebo podstatně míň, než já.

Vyrazil jsem na mikulášskou párty v bazénu v plavkách a v žabkách ! (jel jsem autem již oblečen na koupání s osuškou) Nevěděl jsem, že se tak aule přezdívá. Domníval jsem se, že bazén se nachází v suterénu...

Těsně před zkouškou stresuju svoje spolužáky otázkami, na které sama neznám odpověď. Párkrát se už někdo rozbrečel a odešel....

Když byly loni na Velikonoce v menze jako dezert čokoládová vajíčka a zároveň čočka s vejcem natvrdo, ukradl jsem pár čokoládových vajíček, rozbalil je, do staniolu zabalil ta vajíčka natvrdo a vrátil zpátky do "osudí"

Od zkousejiciho, ktereho jsem nikdy predtim nevidela a neznala jsem se po zkousce dozvedela, ze behem jeho studia chodil tri roky s moji mamou, me si pamatuje jak miminko a ze mam doma pozdravovat :)

Šel jsem na práva proto, abych se vyhnul matematice.

Po posledních životních lekcích musím uznat, že mě konečně naše fakulta donutila přijít s autonomní definicí toho, co je to právo - je to souhrn administrativních překážek sloužících k tomu, aby se ti, co si zaslouží do držky, svému osudu vyhýbali co nejdéle.

Právě v těchto dnech mi došlo proč máme jako obrázek Lemura - celý semestr se flákáme a pak o zkouškový valíme oči!

Občas se stane, že se mi za celý týden nepodaří přijít do školy, všechny peníze utratím v hospodě a odjedu zase domů. A to i přes skutečnost, že mám všechny hodiny od 14:00.

Můj nejoblíbeněší člověk na celé fakultě je paní šatnářka! jednou mě před zkouškou nazvala broučkem...že jí prý tak připadáme, jak jsme všichni v černém...

Když jsem psala státovědu, rozepsala jsem se asi na pět stran. V předtuše, že tohle teda určitě nikdo číst nebude, jsem práci občas prošpikovala větami jako "Jsem moc, moc zlobivá holka", "Jeho mahagonová chlouba", "Dobrman, narozdíl od retrívra, zvládá i větší klacky" nebo "Číšník mně něžně mačkal půlky". Dostala jsem za dva.

Plánujeme s kamarády přijít dříve na přednášku, zasednout místa přímo před přednášejícím a sledovat reakci spolužáků, kteří ta místa neochvějně okupují od prvního dne na fakultě. Vzhledem k jejich vzezření nelze předpovědět výsledek (jsme studenty 2. ročníku).

Na právnickým svařáku vždy udělám průser. Minule jsem dokonce skončil zadaný.

Mám pocit, že celé moje studium není nic jinýho, než zápis rozvrhu a zkoušek. S depresí, že zas došel žlutej zvýrazňovač!

Začal jsem studium s ideály. Skončil jej s žaludečními vředy.

Naše fakulta je moc moc chudá. Nemá ani na zaplacení kurzu "Pracujeme s mikrofonem I." pro vyučující.

Do pátého ročníku se mi nepodařilo spolehlivě zjistit, jestli je ten skok do bazénu urban legend nebo ne a stydím se na to teď kohokoli zeptat.

O mém dalším směřování rozhodl film Pravá blondýnka. Viděla jsem ho v deseti, jsem na právech a i když jsem bruneta, tak si mezi váma připadám stejně jako ona.

Když si studenti pletou semináře s konzultačkama, mám chuť je poslat do prdele.

Před lety jsem odmítnul nabídku hezké spolužačky rozdat si to na záchodcích PF UK a místo toho jsem ji vzal na výstavu o Karlu IV.

V menze PFUK rozeznám studenty fildy na první pohled a posmívám se jejich dredům a etno stylu :(

Hrozně se mi líbí jedna fantastická zrzka z CŽV. Za 7 měsíců jsem se neodvážil podívat se jí do očí víc jak na pikovteřinu, natož ji oslovit, neboť se kolem ní usilovně hemzají quasi-elegáni s Gucci teniskama a pětinásobkem mojí svalový hmoty. Nicméně přísahám, že jestli se dostanu dál, půjdu za ní a řeknu jí, jak je ten její pronikavej a jedovatej pohled úžasnej.

Rok jsem se snažila sbalit vyučujícího, než se k mým uším konečně doneslo veřejné tajemství, že je gay.

Jsem ráda za papírové indexy. Vždy, když mám mizernou náladu a pocit, že nic neumím, bavím mě si v něm listovat a pozorovat, co všechno jsem už dokázala překonat.

Celý studium se učim jen z vakobobrů, ale nikdy jsem tam nic nenahrál a ani nenahraju

Občas, když vstupuji do budovy, se otočím a usmívám se na všechny fotící asiaty :)

Říkám si, kdy už konečně přijdu na to, co bych po škole chtěla dělat...

Na pracovní veletrh v bazénu chodím jen proto, abych měl zásobu propisek a bloků zadarmo...

Jednou nám odpadl seminář na osm a tak jsem do desíti neměl, co dělat. Jelikož jsem byl silně nevyspalý, tak jsem se vyšplhal do tehdy zrovna nejopuštěnějšího třetího patra a usnul jsem s kapucí od mikiny na křesílkách. Následně mě vzbudila jedna paní sekretářka, že se prý potuluje na fakultě nějaký feťák a jestli bych ji neukázal ISIC. Byla neúprosná a poté, co jsem ji ho předložil, se omluvila a popřála mi dobrou noc…

Na začátku zkoušky z MPV mě zkoušející požádala o index a při listování v něm z něj vypadl kondom.

Dostal jsem se na PF UK, protože jsem vypočítal 3. odmocninu z 1331 ! Byla to otázka na logiku, kterou jsem ale logicky neuměl vyřešit (k čemu však v právu logika...), tak jsem jí řešil soustavou 4 lineárních rovnic o 4 neznámých. Za tuhle správně zodpovězenou otázku bylo 5 bodů a já jsem se dostal o 3 body... Dneska už bych to nedal a musel se živit něčím smysluplným ;)

Před zkouškou z ústavní práva mi šatnářka, vídící mé "odhodlání" dala za kabát lístek s číslem 1. Dostal jsem jedničku i ze zkoušky a koupil jí balení Ferrero Rocher.

Studuji právnickou fakultu ZČU a pokaždé, když jsem v Praze, jdu si sednout s nějakými ÚZtky na chodbu PF UK a předstírám, že jsem tamní student. Jsem tím tak úchylně posedlá, že si dokonce pamatuji, kde má který učitel kabinet.

Celý druhák jsem byla alergická na jednu spolužačku - byla neuvěřitelně aktivní, neustále se hlásila a na něco ptala, nosila dobrovolné referáty a navíc si vždy sedala vedle mě, takže kvůli ní padala pozornost kantora i na mě. Když jsem ji kolikrát s ostatními drbali, nezapomněla jsem nikdy poznamenat, že by se sebou měla něco udělat, protože vypadá alespon na třicet. Přestala jsem s tím v okamžiku, kdy jsem zjistila, že je jí 35. Pořád mi přijde trapná, ale musím uznat, že vypadá zachovale...

Mám strach, že mi ten metalistický ajťák někde v temné uličce vyrve srdce...

Kdyby nebylo našich stránek na facebooku, už bych tu asi nestudovala.

Nevím, proč studenti ostatních VŠ a fakult zuří, když jim povím o tom, že máme v letňáku povinnou docházku jen na tělesné výchově.

Vyhýbám se všemu, co vyžaduje interakci se sekretářkou na katedře občanského práva.

Dnes už jako absolvent to můžu přiznat. Při přijímačkách v roce 2004 jsem se zasekl při druhé otázce z logiky a zbytek jsem opsal od holčiny, co v 319 seděla pode mnou. Tu holku jsem na fakultě nikdy nepotkal (zřejmě pohořela na všeobecném rozhledu, tu logiku měla bez chyby), takže bych jí chtěl aspoň dnes poděkovat.

Při KLP jsem omdlel a vyučující mě musel vynést ven.

Až do studia na PF UK a do prvního zápisu přes SIS jsem nikdy nepoužila na počítači tlačítko F5. Nyní po 4 zápisech předmětů a zkoušek je rozbité.

Den před zkouškou jsem slavil narozeniny a tak nějak se mi povedlo dojít na tu zkoušku furt ještě docela nalitej. K mému štěstí zkoušející byl ještě víc. Za jedna :)

Baví mě chodit po škole v tričku/košili s krátkým rukávem a pozorovat jak kolegy pohoršujou moje nekorektní tetování.

Zkouškové poznává i paní ve vietnamské večerce - odpovídá mi na pozdrav dotazem "leký malbora?".

Přes explicitní zákaz na dveřích chodím do menzy východem.

jsem ve čtvrťáku a nikdy sem nepřečetl žádnou učebnici! Jednou sem ale vlastnil učebnici z římana, ale ani tu sem nepřečetl... :-/

Na přednášky chodím jen proto, abych si mohl povídat se spolužačkou, která se mi líbí. Už půl roku se jí to chystám říct...

Strávil jsem dohromady asi 169 hodin čistého času sestavováním pořadí spolužaček v ročníku od nejhezčí po nejošklivější.

Když visela v prváku u výtahů cedule, že je výtah jen pro zaměstnance lhala jsem učiteli, že na fakultě učím.

Nemám tušení, jaké je moje heslo k fakultnímu mailu. Nikdy jsem v něm nebyl.

Při mojí zkoušce z TNH mi jeden autobusák, vášnivý tenista a rádobyzkoušející už při vstupu do dveří oznámil, že mám za 4 a ať se snažim alespoň na trojku. Hodinu a půl jsem byl se slečnou zkoušen z pravidel z tenisu, načež pan tenista zahlásil, že hrál v tenise i druhou ligu a že prezident měl i tu čest si s ním zahrát. Zkoušku jsem dal, ale slečna prý o tenise nic neví.

Před pár lety jsem na Životku u zkoušky povyprávěl o procesu EIA tak, že druhou otázku po mně zkoušející nechtěl, napsal mi 1 a ještě mě dával za příklad nešťastnému kolegovi. Že jsem nenavštívil žádný seminář a večer před zkouškou si pořádně prošel jedinou otázku (EIA) s tím, že ji budu cpát všude a s trochou štěstí to nějak dopadne, jsem si radši nechal pro sebe...

V menze na právech si připadám jak v seriálu Vyprávěj. #Retro

Jídlo v menze mi chutná.

Od nástupu na PF se mi hodně zhoršila pamět na lidi - jména i tváře. Když si potřebuju pamatovat spolužáky, musím si je přidat na facebook. S vyučujícími to řeším tak, že zdravím všechny lidi zjevně starší než jsem já - často je to jiný student nebo uklízečka.

Někdy si při čekání na zkoušku vymýšlím strašlivé zkazky o tom, kdo zrovna zkouší...Není nad to rozptýlit se hysterickými reakcemi některých psychicky labilnějších spolužáků :D

Když jsme na ústní zkoušce a jsme všichni a hlavně dívky poněkud formálněji oblečeni, nedokažu myslet na nic jiného než na Brazzers Office videa.

Několikrát jsem využila nepozornosti kantora při zkoušení a vylosovanou otázku rychle vrátila, abych si vzala lepší... no, dobře, vždycky teda lepší nebyla... :D

Na otázku "Kdo přednáší?" často neumím odpovědět.....

Když koukám ve 300 na strop, přemýšlím jestli jim došla barva,,,

Teprve ve ctvrtaku jsem zjistila, ze do knihovny je vstup na Isic. Registraci na vypujcky nemam stale.

Vedoucí našeho semináře se mnou podvádí svého přítele.

Na celé škole mě nejvíce stresuje zápis předmětů v ISu... zlatý státnice, klauzury a všechno

Za minulý semestr jsem strávil víc času stalkováním fb profilů mých spolužaček než učením a chozením na semináře a přednášky dohromady.

Zajímalo by mě, jestli se na právech fakt točilo to porno nebo ne, ale je mi trapný se kohokoliv zeptat.

Mám super pocit z toho, když po odfláknutym učení (max 3 dny) zkoušku dám za 2, zatímco nervózní šprtka, která to umí pozpátku dostane za 3

Na jednom neskutečně nudném semináři jsem předstíral, že jsem opilý jen aby se dělo něco aspoň trochu zajímavého

Nezapomenu na zkoušku, kdy mě zkoušející po několika minutách přerušila s tím, že jde na oběd :)

Změnil jsem si všechna hesla do všech systémů UK na stejné, ačkoliv mi to bylo první den školy výslovně zakázáno.

Cestou na ples Právnické Fakulty jsem málem přejel děkana. Na slavnostním přípitku jsem stál dva metry před ním a dělal jako by nic...

Šel jsem na PFUK proto, abych zabral místo člověku, co tam doopravdy chtěl jít. A taky jsem ještě pár let nechtěl nic dělat.

Spolehlivě mě dokáže vytočit, když narazím na fakultě na turisty, kteří se snaží najít záchod. A kteří se pak děsně diví, že to nejsou veřejné záchody. A vrátný, který, který je otrávený z toho, když ho člověk vytrhne od hraní karet na PC.

Vždy, když přijdu na seminář opilá, píšeme test.

Zkoušky a zápočty si vždy zapisuju do 300, protože doufám, že tam něco opíšu.

V knihovne si sedam na ochoz tak abych mel vyhled na holky s vystrihama hezky zeshora

Telocvik mam ve stredu dopoledne, z cehoz plyne jediny fakt - jeste jsem tam nikdy neprisel strizlivy.

V automatu na občerstvení byly zaseklý křupky těsně nad tím "výběrným šuplíkem". Koupila jsem si vodu tak, aby při pádu do šuplíku vzala i ty zaseklý křupky. Povedlo se. Díky :o) Ale to je v pořádku, za ty roky mě tolik automatů na fakultě okradlo, že mám nárok ještě aspoň na patery :o) #křupkyzdarma

Líbí se mi jeden kluk z jednoho spolku, ale bojím se ho pozvat ven, tak jsem se rozhodla, že budu chodit na přednášky jejich spolku, abych ho tam mohla potkat, prohodit pár slov a on mě pak třeba pozval ven sám (jo, jsem staromódní), bohužel k mé smůle je tam vždy obklopen tlupou spoluspolkařek, takže dostat se k němu je vražedná mise a ta minulá přednáška navíc za nic nestála :-(

Vždy, když se zapisují termíny zkoušek, všichni začnou mluvit o tom, jak se už začínají učit. Já to odkládám na 3 dny před první zkouškou... Má to někdo stejně?

Na zkoušku se učím zásadně noc předtím, ale když jsem vyhozen, všude říkám, že je to vina profesora.

Pokaždé, když při psaní KLP vyučující prohlásí, od teď už zůstaňte sedět na svých místech, začne se mi chtít na záchod.

Jednou jsem šel ožralej v noci kolem fakulty a pochcal jsem kliku od vstupních dveří. Od té doby se snažím chodit dovnitř zásadně po někom.

Chápu, proč jsme jediná fakulta UK s vlastním přiznávacím účtem: admini celouniverzitní naše příspěvky automaticky zamítají.

V den státnic jsem zjistila, že jsem si den před tím zapomněla vyprat kalhotky, tak jsem šla naostro.

vždy, když přijdu do knihovny,prohlížím si zdejší knihovníky a uvažuju, které z těch mrzkých stvoření píše na FB knihovny ty dobré statusy...

Dělal jsem, že nevím kde a jakou mám hodinu, abych měl záminku oslovovat sympatické spolužačky.

Miluju chlastání piva v bufetu(jedno za druhým), škoda, že tam neprodávají i tvrdej-rum a podobný alkohol.

Vytvořili jsme si vlastní prezenčku, abychom na ni nemuseli čekat do konce semináře a mohli odejít dřív.

Ve skole se nikdy nezapomenu jit podivat na prednasky "znamych osobnosti". Obzvlast takovych, o kterych se mluvi jako Kralich kralu a clovek ani neveri, jestli vubec existuji a tohle je jedina moznost, jak si to overit.

Ona zrzka z CŽV, o které tu byla řeč, se jmenuje, tuším, Dominika. Sedávala pravidelně asi v páté řadě vpravo směrem od katedry. Autor předchozího přiznání

Nevím, co znamenají slova "paradigma" a "kautela".

Přijde mi, že na naší škole (a mezi právníky obecně) se nachází strašně moc lidí s uplně strašně pitomými jmény

Sbírání dalších urban legend je jedním z důvodů, proč pokračuji ve studiju

Taky znáte "Petici za lepší hajzlpapír" na jedněch záchodcích u nás na fakultě?

Chcete vidět pohromadě výběr toho nejlepšího, co se na našich 22 stránkách denně objeví?

Obsah této stránky tvoříte vy prostřednictvím http://priznej.cz/ukpf ! Tak kdo bude první? :)

Spustili jsme pro Vás úplně novou verzi http://www.priznej.cz/ukpf ! Chcete se podílet na hodnocení? Chcete vidět to nejlepší? Chcete víc? Tak to neváhejte omrknout. :)

Jste v Praze, je středa, chcete se jít bavit a nevrátit se s prázdnou peněženkou? My, studenti ČVUT, pořádáme pro naše zahraniční studenty tématické party v různých pražských klubech, které jsou otevřené všem. Nevybíráme ŽÁDNÉ vstupné, podáváme zdarma občerstvení, prezentujeme jednotlivé země a taky se skvěle bavíme! V čem je háček? V ničem. Jsme totiž International Student Club a tohle je jen jedna z našich aktivit. Lajkněte si naší stránku, přijdťe na naše party a poznejte nás! :-)

Máme pro Vás novou aplikaci pro Android! Nabízí vše, co naše webová verze a navíc velmi usnadňuje vkládání fotek. Zdarma si jí stáhněte z Google Play: https://play.google.com/store/apps/details?id=com.dbilik.priznej Těšíme se na Vaši odezvu a nezapomeňte aplikaci ohodnotit. Autorem je David Bilík (www.facebook.com/david.bilik)

Hledáme studenta UK PF, který by se chtěl starat o tuto stránku - kontrolovat její obsah. Pokud máte zájem napište na info@priznej.cz.