Většina mých studentů si myslí, že tyto stránky nesleduji.

Každý den ve škole potkávám lidi, který vidim poprvý v životě, přitom tam chodí třeba i déle, než já.

Už asi 5 let vlastním klíč od třídy 55. Jednou jsem tam zamlkl při hodině celou třídu i s učitelkou.

O určitých hodinách zeměpisu schválně vyrušuji,abych mohl být vyhozen. Přijde mi, že pozorování okolní krajiny z oken chodby mi dá o něco víc, než hodina sama.

Popis stránky odkazuje na formulář, díky kterému můžete svá přiznání zasílat anonymně. Takto zaslané přiznání skutečně anonymní je. Pokud ho ale zašlete přes zprávy přímo této stránce, tak anonymní logicky není. Pak se ale může stát taková nepříjemná věc, že správce stránky je svině.

Mám doma sbírku kříd, které po mě hází Klibaniová.

Pokaždé, když jdu Marušce Kohoutové pro čaj nebo kávu, trošku ucucnu.

Teď už vím, do jakého potrubí příště zatnout krumpáč!

Místo písemky z matiky jsem 2 hodiny spal na záchodě v suterénu.

Vloni jsem strávil hodinu chemie za záclonou v okenním výklenku učebny č. 14. Málem jsem se posral, když zvenku kolem prošla Klibániová.

Fuck the system ! :D :D Míša Chmátal

Při vybírání žáka ke zkoušení podle datumu mám vždy takovej pocit nadřazenosti. Jsem přece číslo 32.

Jednou jsem omylem oslovil paní učitelku Pelikánovou jako Plameňákovou.

Na světě není nic nevyzpytatelnějšího, než datumová logika prof. Růžičkové při zkoušení!

Když najdu v lavici něčí zapomenutý penál, tak si z něj vyberu tu nejlepší propisku a pak penál vrátím majiteli.

Jednou jsme se opili se školníkem v jeho bytě. (Zajímavý byt)

Všimla jsem si, že minulý rok zvonilo o minutu později. Tenhle rok už je to o dvě minuty později. Jestli se zvonění bude posouvat tímto tempem, za 58 let nejspíš bude zvonit o hodinu později...

Pravidelně chodím srát o fyziku, protože to je nejdobrodružnější akce, kterou lze o tyto hodiny udělat.

Odmaturoval jsem.

Jednou jsem u Vosátkový vyhrál soutěž a mohl jsem si vybrat bonbón. Nekoukala se, tak jsem si jich vzal 8.

Znáte ten pocit, kdy si myslíte, že jste nejchytřejší, a pak přijdete na gympl?

Připadám si moc blbej na vědeckou dráhu a zas trochu chytrej na profesionální porno. Fakt nevim, co budu v životě dělat.

Podepisuju se na stoly jako Pán všech moří, i když vím, že pán všech moří nejsem.

Při vykonávání potřeby pravidelně přeskakuji mezi pisoáry, snažíc se využít všechny 4 na jeden zátah.

Na ekokurzu jsem šel spát až po večerce.

Skříňky s určitým typem zámku pro mě představují stálý zdroj učebnic.

Jednou, když jsme měli hodinu matematiky, jsem se pečlivě rozhlédl jestli mne nikdo nesleduje, a potom jsem se zhoupl na židli.

Při kontrole pomůcek v chemické laboratoři pomůcky nekontroluji.

Když vidím Paškovou učit angličtinu, říkám si, že jednoho dne budu také učitel angličtiny.

Jednou jsem si bezostyšně prozpvěvoval na záchodech, poté se ozvalo spláchnutí a Cypris opustil kabinku.

Mám ve třídě kluka, co hrozně smrdí. Všichni to o něm ví, že smrdí, a když se mu smějeme, tak se směje s náma a netuší ani hovno.

V učebně číslo 57 jsem z nudy na lavici, kterou někdo celou polepil samolepkami zvířátek ze supermarketů, označila pár profesorů. Když jsme tam nedávno měli fyziku, příjemně mě překvapilo, jak se to chytlo. Přibyla spousta označení a dokonce jeden like.

Na maturitním plese jsem předbíhal ve frontě. Trpce jsem litoval, když jsem zjistil, že v ní stál Kuba Zahradník.

Minulý týden mě jeden student dopálil komentářem k příspěvku zde na stránce. Řekla jsem proto kolegyni, která ho učí, aby ho vyzkoušela.

Vždycky, když jdu s třídnicí, projdu přes všechny patra a schodiště, abych nemusel hned zpátky.

Na gymplu mě srali ti špunti, kteří pařili každou přestávku ve studovně. Jednou se jeden zapomněl odhlásit a my mu rozprodali všechny dlouze "napařený" vlastnosti a vychytávky. Zajímal by mě jeho výraz, když to zjistil. Taky jsem se bavil tím, že jsem opakovaně vypínal router nebo proud na zásuvkách od kompů a koukal, jak se to ti zapocení košilkáči snaží opravit.

Od té doby, co čtu Přiznání Gymnázia Kladno, nesahám na kliku u hlavních dveřích.

Moji rodiče dosud neví o třídních schůzkách.

Před hodinou vždy schovám všechny křídy. Zdržuje to výuku.

Nesnáším párečky, co se vždycky líbají na chodbě v suterénu. Vždycky, když projdu, tak divně čumí.

Po tom, co jsem musel na konci roku odstraňovat z lavice žvýkačky, které jsem tam nenalepil, jsem je celý další rok chodil lepit pod katedru.

Nemám jedničky, nemám dlouhé vlasy, neúčastním se školních akcí, nelezu profesorům do zadnice a dokonce nevlastním ani iPhone. Opravdu nevím, co na gymplu pohledávám.

Občas mám ve škole pocit, že si ze mě někdo dělá prostě prdel.

Pamatuji na velmi zábavné hodiny češtiny a dějáku. Tak zábavné, že jsme počítali kolikrát profesorka řekne "ehm". Dostávali jsme se běžně přes 100.

Díky přiznáním vím, kam se mi vždy před hodinou ztrácí křídy. Asi si napíšeme testík.

Každý gymplák chodí na hokej/fotbal, hraje na kvantum hudebních nástrojů, či má podobné 'lepší' koníčky a pak tu jsem já...

Obdivuji Kubu Zahradníka, jak se od názorů na knihu americké historie dokáže tématicky přehoupnout k našim průměrům na vysvědčení. Génius!

Nesnáším valnou většinu lidí v mé třídě.

Nemám ráda, když po mně spolužáci chtějí, abych jim něco řekla vietnamsky.

Na horách v Alpách jsme ve tři ráno, naprosto na šrot, unikli z ubytovny a vlezli do horskýho jezera, který mělo asi dva stupně.

Nejmenovaná učitelka zeměpisu mě zbožňuje a i když mám lžičku od jogurtu na nose a mluvím s ní, stejně mě pochválí, že mi tam drží.

Jednou jsem vyskočil z okna jen, abych nemusel být zkoušen z češtiny.

Miluju provizorní rozvrhy!

Každý den na začátku hodiny, hlavně když bylo zkoušení nebo nějaká písemka, jsme chodili na meteorologické měření do budky, která byla na školním pozemku. Během toho jsme stihli bufet, záchod, pokecat s uklízečkami a mnoho dalšího. Po 20 minutách jsme se vrátili do třídy i s párkem v rohlíku, brambůrkami, toasty a vším, co se dalo v bufetu koupit. Na nekonečné otázky profesorů, kde jsme byli, jsme odpovídali s úsměvem na tváří a rohlíkem v ruce: "My jsme byli na meteorologickém měření do mezinárodního projektu Globe." Většina profesorů z nás bylo zoufalých! A hlavně v zimě jsme hodnoty raději odhadovali, než abychom do toho mrazu lezli. Z takto naměřených hodnot se potom tvořily celosvětové statistiky. Díky našemu "zlepšováku" jsme alespoň měli více volného času na chodbě a v bufetu. Ať žijí paní bufetová, školník a uklízečky!!!

Občas, když jdu v davu kolem Kuby Zahradníka, udělám úmyslný nenápadný pohyb rukou, abych mu jemně sáhla na zadek.

Vždycky odpojuji kabely od učitelského počítače a potom se dobrovolně hlásím, že učitelce z nesnází pomůžu.

Ve skříňce jsme se spolužákem měli celý čtvrťák pravidelně doplňovanou placatku s vodkou. Každé ráno začínalo panákem.

Radši pokaždý obcházím park před gymplem, než abych šla skrz něj, protože si myslím, že je celkem nemožný ho projít, aniž by vás neposral jeden z tisíce ptáků.

Bojim se jednoho plešouna ze školy, zle na mě kouká.

Několik měsíců jsme se bavili tím, že jsme hráli po škole na kozly a mozky. Pro několik dívek z óčka to byl první a asi i poslední sexuální zážitek.

Během naříkání ostatních, že neumí nic k matuře, hraji Fifu a přitakávám, že maturita je fakt hrozná věc, která mi nedá spát.

Nejmenovanému profesorovi jsem do ročníkové práce vložil tři odstavce lorem ipsum (bez nich bych neměl dostatečnou délku textu) a několik otázek směřovaných přímo čtenáři. Odpovědí na ně byla jednička za obsah a dvojka za úpravu, zřejmě jsem použil špatné řádkování.

Maluji si tmavé kruhy pod oči, aby to vypadalo, že jsem unavená. Profesoři mi poté dovolují odpočívat na lavici, nebo mě pošlou na procházku po chodbě.

Jestli odmaturuju, tak se půjdu vysrat na školní záchody.

Povedlo se mi jet kus cesty do školy lodí.

Jednou při hodině paní učitelky Litmanové jsem se rozbrečel. Při otázce, co se děje, jsem jí odpověděl, že jsem si vzpoměl na svého mrtvého papouška.

Jednou jsem se snažil plesknout buráka ptákem přes držku dole v satne, kdyz jsem se prevlekal z telocviku .. byle prestavka, dvere otevreny a venku cekaly nejaky holky tusim z ocka .. byl jsem nahej sice za rohem, ale zapomnel na zrcadlo na stene ..

Nesnáším projekty na známky! Plakáty A3 plné sra*ek, prezentace - to vše mi přijde jako naprostá ztráta času. Nejradši bych na profesory, kteří je často zadávají, začal křičet: "Projekty jsou k hovnu!!"

Ve Švédsku jsme si v noci samovolně čepovali pivo z pípy za barem.

Na Dolího otázku: "Proč mi lžeš?" jsem odpověděl: "Protože chci." Doteď mi neodpovídá na pozdravy.

Používám topení místo odpadkového koše.

Počítame o hodiny fyziky, kolikrát řekne učitel slovo "vektor" a pokaždé, když to řekne, tak se celá třída začne nekontrolovatelně smát a učitel nic nechápe.

Při hodinách hudební výchovy si tajně beru texty písniček, které doma ještě nemám.

O laboratorní práce z chemie vždy nekontroluji pomůcky a přesto do toho papíru zapíšu, že je vše OK. S čistým svědomím se poté podepíšu.

Tvrdím angličtinářce, že nemám úkol i když ho mám jen proto, abych se s ní mohla pohádat.

Až vyrostu, chci být jako Klíba!

Při laborkách z chemie lžu a říkám, že jsem měl službu na pomůcky minulý týden. Ještě jsem jí neměl ani jednou.

Před půl rokem jsem zjistil, že holky z gymplu jsou ty největší kočky a zároveň se mi podařilo sbalit tu nejlepší z nich. A taky když jsem se mezi těma lidma začal pohybovat, tak jsem zjistil, že gympl neznamená nutně inteligenci.

Stále jsem nepochopil, co dělat, když potkám profesora na záchodě.

Všude uvádím, že mluvím německy, i když jediné, co umím, jsou 3 dost ujeté písničky o slonu, hudebních nástrojích a Oberammergau.

Chodím do školy jenom proto, abych nasral učitele.

Vždycky jsem myslel, že na Gymnáziu, kde je všechno na úrovni, najdu svojí drahou polovičkou. Uplynuly 4 roky a stále žádný náznak.

Poslala jsem prof. Litmanové sms míněnou spolužákovi. Vyjadřovala jsem se v ní velmi nelichotivě o možnosti, že by s námi jela jedním autem do Prahy na sraz výletu. Svůj omyl jsem si uvědomila teprve když si mě druhý den ráno vzala stranou na slovíčko.

Našel jsem jednu svojí spolužačku v pornu.

Mám chuť sdělit svůj vtipný, šokující, či zajímavý zážitek z prostředí Gymnázia Kladno, ale vím, že mě spolužáci pod něj podepíšou.

Velice rád jsem se v kabinkách zamykal, parádně se vysral, nespláchl a pak přelezl zeď a nechal zevnitř zamknuto.

Na lyžáku v Rakousku jsem "odchodový papír" (seznam jmen těch, kteří jdou večer do města) pokreslil podobiznou berana a ptáčka, abych mu dodal na umělecké hodnotě. Pan profesor Beran měl bohužel špatnou náladu a vyložil si můj úmysl zcela špatně, když ubohého ptáčka nazval vzteklým kohoutem. :(

Sice teprve příští rok nastupuji do druháku, ale ještě jsem nebyl na školní akci, kam bychom nepřitáhli chlast pro celou armádu.

Hodiny v chemických laborkách jsem trávil stříkáním destilované vody po spolužácích.

Někdy se těším do školy jen proto, že budu šikanovat spolužáka.

Jednou jsem potřeboval zbavit se peněz (uschovat mimo mou kapsu), v té době jsem ještě neměl žádný spořící ani jiný účet a bál jsem se, že peníze, které potřebuji, utratím. Tak jsem v prváku svou dvoustovku schoval na půdě, která už ve druháku byla zavřená. Doufám, že ještě někdy mou dvoustovku uvidím. Mám na to 14 dní.

Předstírám, že nevím nic o IT, abych nemusel učitelům neustále pomáhat s počítačem.

Včera jsem se kámošovi dostal na facebook. Dnes si o něm všichni myslí, že má rád chlapce chodící na balet.

Občas zatahuji hodinu, abych si mohl jít vsadit do Tipáče na zápasy, co se hrajou o vyučování.

Připadám si divně, když jako jediný ve třídě nepiju a nekouřím.

Vždy, když mě někdo ze spolužáků rozčílí, sním mu svačinu. Uvědomuji si, že je to dětinské a hloupé, ale ten pocit zadostiučinění si prostě nemohu odepřít.

Na matematiku máme profesorku Míškovou. Většina ostatních na to neuvěřitelně nadává (kdo ji někdy měl, ten asi chápe), ale já ji mám vlastně docela rád a matematika mě baví, i když nemám dobrý známky.

Vždycky jsem se chtěla podívat na půdu gymplu! Bohužel, nikdy jsem se nedostala dál než do temné komory.

Před každou hodinou francouzštiny chodím pro pomůcky. Nejmenovaná profesorka si nechává odnést i její sešit s písemkami. Vždycky se na písemku podívám a mám dobré známky. Zatím na to nikdo nepřišel.

V kvartě jsme na televizi nad katedrou v č. 55 postavili vibrátor, zapli ho a čekali, až dorazí třídní. Musím říct, že se pak celkem divila, jak po té televizi jezdil a bzučel. Vážně nechápu, kde jsme na to tenkrát sebrali odvahu.

Minulý rok jsem k maturitě schválně šla se sádrou na noze, aby na mě nebyli učitelé tak přísní.

I když vůbec nepotřebuju na záchod, otravuju vyučující osobu, jestli tam nemůžu jít. Když už tam jsem, zahraju si Pou.

Ve všech soutěžích, kterých se účastním, jsem vždy na prvním místě, ale propadám ze čtyř předmětů.

Vždy naschvál vytáhnu všechny ubrousky z boxu na záchodě. Je to skvělý pocit vytahovat jich desítky najednou a pak je nepoužité hodit do koše.

Přijdu na hajzliky, odklopím prkýnko, tam dáreček přikrytej hajzlpapírem...tak jsem si zanadával a chtěl jsem spláchnout...zatáhnu za šňůrku od splachovadla, rána jak zmrd, provázek mi zůstal v ruce...co všechno se se zasranou trhací petardou dá dělat...tímto gratuluju autorovi (a seš zmrd :D) řechtal jsem se eště hodinu potom

Ukradla jsem Kubovi třídnici 4.B a vyhodila ji na Náměstí Svobody do koše.

Chodím do školy především proto, abych očumoval holky.

Mezi nejčastější (zlo)činy, ke kterým se studenti přiznávají, patří: - krádež - defekace mimo určená místa - sexuální akt - ničení školního majetku

Neustale jsem upozorňován, abych nic ve škole nezničil, jelikož je vše secesní.

Lepím žvýkačky do knížek na parapetech.

Nastavuji nelichotivé fotky spolužáků jako pozadí plochy na všech dostupných počítačích.

Měla jsem sex na katedře v učebně hudebky.

Jednou, když si Tučková dávala něco v automatu a neměla dost peněz, šla si do kabinetu pro další peníze a my jsme jí objednali levnější polívku, která jenom protekla.

Skoro celý čtvrťák jsme do jedné ze šatních skříněk odkládali plechovky od piva, které jsme kupovali v Bille a konzumovali o velkou přestávku na hajzlech. Ke konci ročníku už jedna ze skřínek byla zcela zaplněná, nešla otevřít a narvat tam další plechovku byl kumšt hodný mistra, tak se plnilo do vedlejší skřínky. "Slavnostní" otevření přišlo při natáčení třídního videa, Beran byl jistě pobavený.

Když jsem odcházel z gymplu, probíhala právě volba zástupce studentů do školní rady, která se koná jednou za 3 roky. Hlasovací lístky dlouho visely na nástěnce a tak jsme se jich zmocnili. Jen ať máme budoucnost tohohle ústavu pod kontrolou. V úzkém kruhu jsme pak probírali, kdo z nižších ročníků by po našem odchodu byl hoden reprezentovat kameňák na zasedáních s městem. Nakonec jsme se ale na vhodném kandidátovi neshodli, přestalo nás to bavit a veškeré hlasovací lístky tak zůstaly skoro rok hnít na dně mého batohu. Výsledek? Bez lístků se samozřejmě žádné hlasování do rady nekonalo. Když si pak po pár měsících naše "bystré" vedení vzpomnělo, že je někoho třeba vybrat coby zástupce studentů, udělalo to víceméně náhodně.

Mám zvláštní zálibu v odcizování výukových pomůcek na fyziku. Mým přičiněním zmizelo mnoho "krokosvorek" a dva plakáty ilustrující přírodní jevy.

O hodinách chemie strašně vyhlašuju Englišovou. Připadám si kvůli tomu jako zakomplexovanej zoufalec, ale nemůžu si prostě pomoct.

Bojím se jednoho troll-spolužáka, který o hodiny AJ na otázky typu: "Čím chcete být? Co potřebujete? Co musíte udělat?" má odpovědi: "I want to be a dictator so I need WMDs (weapons of mass destruction) and I have to conquer the world." Jeden nikdy neví.

Vždycky před hodinou Hrazdírové schováme všechny křídy a houbu, aby byla naštvaná a já mohl jít do kanceláře pro nové.

Prvák mi přinesl mnohé. Přišel jsem na to, kde sehnat armádu na dobytí světa; 101 způsobů jak ukrýt chlast v případě potřeby; jak neusnout v hodinách paní prof. Tučkové; avšak nejvíce při Němčině, kdy se učíme zpívat Zehn Kleine Jagermeister, Oberammergau apod.

Na konci třeťáku jsme v šatnách vedle krajní skříňky ke zdi položili víno s kolou, co jsme nedopili na třídním výletě. Test kvality uklízeček. Na konci čtvrťáku tam ještě pořád bylo. Kamarádovi chutnalo.

Loupu barvu ze školních lavic.

Nikdy jsem nepřišel na to, co je ve skutečnosti na tom 3D obraze vedle výtvarky.

Chodím pravidelně srát do školy, ačkoli jsem maturoval už před několika lety a se školou už nemám prakticky nic společného.

Zneužívám fotky spolužáků a spolužaček z disku Q.

Strašně se mi líbí Josef Vimmer, myslím na něj každou hodinu. (chlapec)

Ve tříde 29 jsem našel v tašce Billa v zadu ve skříňce brambůrky a nebylo nic lepšího, než si je dát o hodinu češtiny v křeslech s pocitem, že jsou zadarmo.

Když jsme na biologii dopitvali rybičky, snědla jsem tu svoji.

Na přelomu nižšího a vyššího gymplu jsme se spolužačkou chovaly v šatní skříňce bílou myšku Gedžitku.

Dostal jsem na vysvědčení jednu dvojku, ale chtěl jsem samý jedničky.

V učebně 21 jsem si sedal tak, abych mohl protisedícím spolužačkám koukat pod sukně.

Hrozně ráda jsem při hodině matematiky paní profesorce Sojkové koukala na nohy. Měla vkus na boty!

Dnes odpoledne jsem na pánských záchodech v prvním patře narazil na zajímavý počin.

Tak schvalne, jestli se nekdo prizna k odcizeni moji modre pantofle dnes o velkou prestavku - pantofle mi byla vyhozena ze tridy c. 45, a kdyz jsem si pro ni sla, jako by se po ni slehla zem :( lidi, jste parchanti :D

Mám doma dvě kradené střičky z chemické laboratoře a jednu korkovou nástěnku.

Jednu, dnes již bývalou učitelku, jsem zásoboval omamnými látkami.

Ani jedna moje omluvenka ze čtvrťáku není podle pravdy a ani jednu mi nepodepisovali rodiče. Mám jich tam 24.

Nerada chodím o hodiny v přízemí na záchody; uklízečky nebo školník se na mě většinou divně koukají.

Každé dva týdny jsem pravidelně zamilovaný do některé ze svých spolužaček.

Nějak se rozmáhají přiznání ke konkrétním osobám: Závidím Davidu Torovi jeho vzhled.

Vždy, když procházím kolem rostlin v horním patře, tak si kus květiny utrhnu.

V knihovně jsem si vypůjčil knihu na cizí jméno a nikdy jí nevrátil.

Nedávno mě naše třídní nechala napsat velkou písemku z češtiny u ní v kabinetě. Když odešla, došlo mi, že tam se mnou je taky můj batoh, ve kterém byl papír se vším, co v té písemce bylo.

Dodnes jsem nevěděl, že máme klubovnu.

Můj kamarád ještě před 3 měsíci nevěděl, kdo je Quentin Tarantino a neviděl Pulp Fiction.

Často si sahám na koule a pak objímám a podávám si ruku s kamarády.

O polední pauzu jsem si v Bille koupil sáček skořicového cukru a vysypal ho do kapes kabátů náhodné otevřené skříňky.

Myl jsem si zadek v umyvadle.

Na tu kliku od hlavních dvěří jsem se vymočil rozhodně víckrát, než 5x. Spolu s ostatními, kteří tak činili, už toho zažila dost.

Když jdu do bufetu a kamarád mě požádá, zda-li bych mu něco nepřinesl, tak mu schválně přinesu něco jiného. Třeba toast místo párku v rohlíku nebo Bebe sušenky místo žvýkaček.

Omylem jsem bafla na jistou profesorku, která si byla ulevit na studentské toaletě. Hrozně se lekla, já rychle zapadla na záchod a zamkla se. Když jsem ji za týden viděla, zdálo se, že si nezapamatovala, kdo ji to tak vyděsil. K mé úlevě.

Oholil jsem si půlku hlavy a mám účes zvaný mohawk, bohužel vypadám jak debil a to, že jsem blonďák, tomu na kráse nepřidává.

Na gymplu hrajeme kámen-nůžky-papír o nárok na každou holku, kterou potkáme, včetně postarších kantorek, u kterých jde spíše o to prohrát.

Někdy mi přijde, že na téhle škole jsem jediný, který tam chodí na velkou potřebu. Kolikrát jsem tam nalezl to, co jsem tam den předem nechal.

Linhartová mi dneska ukřivdila! No řekněte, dali byste mi za průměr 1,43 dvojku?

Hezké prázdniny! Kdybyste na své rekreaci vyváděli jménem Gymnázia Kladno nějaké kulišárny, nebojte se přiznat.

Jednou jsem v učebně češtiny hodil tenisákem a rozbil jsem hodiny nad tabulí.

Souložil jsem s profesorkou.

Jednou jsme s kámošem chtěli strčit do automatu s pitím prázdnou flašku, ale zpozorovala nás uklízečka, tak jsme na holčičích záchodech rozházeli toaletní papír.

Volnou četbu na parapetech pravidelně přemisťuji do košů na tříděný odpad.

Pokaždé, když jsem pověřena zalít květiny, naschvál vylívám vodu mimo květináče. Mám radost z kaluží na zemi. Líbí se mi i moč, ale toto je taková náhražka.

V úterý jsem poslal své přiznání, že nenávidím projekty. Načež mě absolutně rozběsnily komentáře, které se pod ním objevily. Já mám dobré známky a nepotřebuji dělat žádné projekty, abych si je vylepšil. Ale to neznamená, že projekty neumím udělat kvalitně. Naopak, vždy ho kvalitně vytvořím a dostanu jedničku. Ovšem zabírá mi to tolik volného času, že bych se na to nejraději vysral! Projekty jsou k ničemu. Látku nás mají naučit profesoři - od toho jsou!

Každou hudebku chci zpívat Firework. Jsem kluk.

Jednou jsem šel o chemii na záchod, abych se vybrečel z odmítnutí od holky.

Nechci se vytahovat, ale při příchodu do školy se nepřezouvám.

Přibylo toho vážně hodně, tak to shrneme jedním příspěvkem: Když už jsem fakt nevydržel, šel jsem onanovat na záchody do kabinky a bál se, aby mě někdo neviděl tím proskleným oknem. Pravidelně odcházím masturbovat na záchody v hodinách fyziky. Nevím proč, ale vždy jsem na fyzice děsně nadržená. Kamarádka mi honila o hudebku v zadní lavici. Viděl nás při tom Kuna. Jednou jsem si o polední pauzu vyhonil na dámských záchodech v přízemí.

Když jsem ve studovně našla zapomenutou učebnici, nechala jsem si jí a následující rok prodala na burze. Dá se tak docela vydělávat.

Po ukončení práce v biologické laboratoři vždy na mikroskopu zapnu světlo na největší výkon a přetočím ho na největší zvětšení.

Vždycky jsem chtěl pracovat v krámku v přízemí. A být doma dříve než většina školy.

Jeden kluk z 3.C hrozně smrdí! Prosím, zveřejněte to, všichni chceme, aby to viděl, protože je to fakt puch a nedá se to vydržet... (Dále přiznání pokračovalo jménem, které bylo sice opatřeno hvězdičkami místo některých písmen, ale každý, kdo alespoň chvíli chodí na gympl, by ho okamžitě poznal. To, bohužel, nelze zveřejnit. Omluva autorovi.)

Kamarád mi jednou o hodinu češtiny v druhé lavici ukázal penis. Do dneška mam podezření, že ho profesorka viděla.

Skládám spolužačce každý den sonet i přesto, že to možná ani sonet není. A ona naštěstí stále neví kdo jsem.

S kámošema jsme ve studovně navzájem prohodili monitory počítačů.

Zdá se mi, že jsem jediný člověk, který má rád anime.

Když jde můj spolužák srát, vezmu tekuté mýdlo a nastříkám ho na něj ze shora.

V zimě v chemické laboratoři každoročně beru sníh z parapetu, když se větrá. Poté ho hodím na zem, aby vznikla nepochopitelná a nevysvětlitelná kaluž vody.

Pravidelně potkávám svoje profesorky na různých místech v Kladně. Mám pocit, že mě pronásledují!

S košema chodíme vždy pátou hodinu. O přestávku tam zas naházíme co nejvíc věcí, abysme mohli jít znovu.

Letos jsem dělala příjímačky na gympl, ale nedostala sem se. Štve mě to, ale ani ne tak kvůli tomu, že jsem tam chtěla chodit, protože je to dobrá škola, ale kvůli těm prasárnám, co se tam všude dějou.

Krom dveřní kliky byly pochcány i schodiště vedoucí do šaten. Obě.

Vždycky před hodinou Hrazdírové si vezmu žvýkačku, po hodině mi říká: "Zase jsi měl žvýkačku, příště už jí u tebe nechci vidět." A stejně si jí zase vezmu. Baví mě, když je naštvaná.

Při návštěvě libovolného kabinetu se mi svírá žaludek a zrychluje tep srdce.

Pravidelně jsme spolužákovi během jeho nepřítomnosti vyhazovali svačinu oknem na ulici a na dvůr. Nechali jsme toho až teprve, když ve třídě vyhlásil, že s tím půjde za Menclem, jestli to nepřestanem dělat. Přišel asi o 12 svačin.

Píšu na všechny lavice jméno jedné holky v srdíčku s jménem "Bača", protože nám nechce říct, co s ním na Slovensku má.

O laborky v chemii jsem se vysmrkal do hadru na utírání stolů.

Z laborek na biologii jsem vzak lahvičku s destilkou, dal si ji do rukávu, chodil po škole a stříkal po mladších studentech vodu. Pak jsem měl mokrej rukáv, tak jsem to venku hodil do koše.

Jednomu klukovi z protější šatny jsem dal do skřínky záchodovou štětku.

Jsem nejzamilovanější holka na gymplu. Asi proto, že mám nejúžasnějšího kluka ze strojárny.

Nesnáším, když mi ve škole někdo vyká!

Mým snem je namalovat portrét Lukáše Habrzettla. Nikdy jsem nepotkala tak vzhledově zajímavého člověka, jako je on.

Tajně jsem toužil po jednom svém spolužákovi. Dlouho jsem jen vyrýval jeho přezdívku do lavic a nedávno jsem ho nehorázně ožral a zneužil. Nic si nepamatuje.

Má přísedící u maturity se mě zeptala, jestli náhodou nefetuju. Od té doby se bojím zkoušky z tohoto předmětu.

Nějakou dobu jsem vlastnil klíče od klubovny. Jeden den jsem se od rána držel a nechodil na záchod a po skončení výuky tam šel a vymočil celý svůj obsah doprostřed místnosti.

Chodit na pánské záchody je opravdu dobrodružný zážitek! Jednou tam někdo z nižších ročníků dřepuje, jindy je tam záplava (doufejme že vody). Často se tam také vedou zajímavé debaty na téma světové ekonomiky! Opravdu skvělé zážitky.

Zabil jsem školní ploštěnku jehlicí.

Randil jsem s dcerou profesorky, výkus, všechno. Ona jí to řekla, myslela si, že chci vztah, jenom nevěděla, že já jdu jen po holkách a když jsem se na ní vysral, tak to asi řekla mámě a ta mi teď ani neopětuje pozdrav. Mrzí mě to všechno! Promiň!

Jednou jsem viděla spolužáka, jak si dělá dobře na dámských toaletách. Myslím si, že o mě neví.

Vlastním jedno z dřevěných pravítek z kabinetu matematiky a fyziky.

Vlastním nahé, perverzní fotky žáka z vyššího ročníku. Přemýšlím, zda-li se neobrátím na odbornou pomoc.

Hodil jsem šavli na hlavní schodiště.

Nemám rád, když musím o češtinu popisovat pocity někoho jiného.

Ukazuji na profesory prostředníček, když píší na tabuli.

Důvod, proč můj kamarád dělá reparát, jsem pochopila až ve chvíli, kdy byl schopný veřejně prohlásit, že 12:4 je nejen větší než 4, ale později se opravil na 3.

Šmíruju svoje vyučující na facebooku. Nejraději koukám na fotky a uvažuju, co jsou jejich děti a manželky, ráda taky koukám, co veřejně píšou. Prostě mě zajímá, jak moc jsou to "taky lidi".

Půjčujeme si a přemisťujeme nestřežená košťata našich paní uklízeček.

Často mi něco "upadne" ze svačiny na zem na chodbě. Třeba kus šunky nebo salámu.

Když jdu po chodbě a jsem na ní sám, vytáhnu si vždy jeden špendlík z nástěnky a schovávám si jej.

Jednou jsem na hajzlu onanoval do mušle.

Jsem asi jediný na Gymplu, kdo nesnáší prof. Vlčkovou. A ne, neumím kreslit.

Přeji si, aby byla Klíba naší třídní!

Tohle sice není přiznání, ale aspoň tu bude i něco záslužného: Chci poděkovat dvěma studentům prváku, kteří mi ve středu 29.5. pomohli u Sportovního gymnázia s ultratěžkou autosedačkou s dítětem. Bylo to snad půl kilometru, který jsem musela ujít, protože mne děsivá vrátná nepustila školou. Díky kluci a třeba se za dva roky potkáme.

Naše třída založila vlastní komunistickou stranu.

Donedávna jsem si myslel o Vietnamcích spíše negativní věci. Od té doby co jednoho máme ve třídě, tak bych ho už nevyměnil.

Zamiloval jsem se do jedné učitelky semináře konverzace NJ.

Vždycky, když se na oknech objeví nějaké letáčky, vezmeme je a naházíme někomu do skříňky.

Tento školní rok mi někdo poslal přes Mikuláše hnědo-vínovej náramek. Dodnes nevím, kdo to byl, ale ráda bych mu poděkovala.

Mám kamaráda, který je spolumajitel a grafik, nosí tričko Kabát, ale stejně chtěj holky radši mě.

Jednou jsem v šatně zmerčil termohrnek, ležící ve vedlejší šatně na skříňce, která je zády k té mé. Natáhl jsem se pro něj a strčil si ho do tašky. Když jsem pak opustil šatnu a procházel kolem té, ze které jsem to vzal, viděl jsem tam dívku, která zoufale vyskakuje do výšky a dívá se na vršek skříněk.

Hážu plasty do normálního koše místo toho, abych ho hodil do tříděného, který je hned vedle.

Na dívčích toaletách v druhém patře jsem jednou zažila fantastický sex!

Mám kamarádku z gymplu, která tvrdí, že má zrzavé vlasy a někdy se tím dokonce hodně veřejně prezentuje. Nic proti, ale je to hrozně vtipný pozorovat, když je má úplně normálně světle hnědý. Nejsem sama, komu to často vylepšuje náladu. Mám tě ráda. :-*

Na notebooku, na který si píšu "poznámky", hraju o hodiny LoLko.

By se mohl ozvat ten, kdo vzal Kubovi z kabinetu batoh s třídnicí 4.B a následně ji pak za nějakou dobu vyhodil do koše na náměstí Svobody. Jakej zloděj "z venčí" by asi šel cíleně do kabinetu pro batoh...

Občas si představuju, jak by vypadali Vietnamci z gymplu jako K-Pop idolové.

Svá anonymní přiznání posílejte přes formulář http://goo.gl/79mfn. Přiznání zaslané přes zprávy prostřednictvím facebooku nejsou anonymní. Zpět tedy k těm anonymním: Chodím na záchod jenom kvůli tomu, abych se kouk na suplování, protože se tam nechci tlačit o přestávku.

Spával jsem s dcerou učitelky.

Nějaká šikovná duše udělala web s přehledem všech přiznání a to nejen vysokých, ale i středních škol. http://priznej.eu/?page=GKpriznani#priznani

Jednou jsem si vyhonil ve studovně.

Když si ve třídě useru, nikdy se nepřiznám a svedu to na někoho jiného.

Viděl jsem poprsí nejmenované profesorky na fyziku.

Ve škole se snažím znít chytře, když mluvím o černých dírách, časoprostoru a kosmologii obecně.

Po záchodě si NIKDY nemyji ruce. Šetřím vodou.

Taky jsem souložila v klubovně.

Pomlouvám kamarády za zádama. Do nedávna nic netušili.

Když mám den, leju na záchodě vodu do koše na papírové utěrky a nehodlám v tom přestat.

Miluju svého spolužáka, se kterým musím denně sedět v lavici. Netuší o tom a je naprosto imunní ke všem mým snahám.

Jednou jsme mladším spolužákům před víkendem nacpali řízek do skříňky. Mám pocit, že tam hnije doteď.

Miluju Lucinku, jen nevím, jak jí to říct.

Za necelý týden má Přiznání Gymnázia Kladno 500 likes! Svá přiznání můžete anonymně posílat zde http://goo.gl/79mfn

Tak na tyhle strance stravim celej volnej cas...aaaaa...to nemel nikdo zakladat!!....doufam ze priznani jsou fakt anonymni....zavzpominam a to se poserem :-D

Utřu se po velké a pak úmyslně hodím použitý toaleťák na zem vedle záchoda.

tak vy se tam taky nenudíte, a to sem myslel že jste žabaři :D

Chodím na záchod do kabinky, protože když jdu do mušle, stydím se a nejde mi čůrat. Planeta láska.

Posílejte spíš osobní přiznání k nějakému činu, myšlence apod. Nadávání na profesory vesměs žádné přiznání není.

Stahuju z internetu všechny rozbory knížek.

Tak tohle je fakt moc! :D

Chcete se přiznat? Tak neváhejte, vše je anonymní. bit.ly/14TG2eD

Další školní rok nám začal a vy se opět můžete přiznávat na http://goo.gl/79mfn